Bude kopeček zmrzliny za 50 korun?

Zdroj: Adria Gold
Lidé 19. 07. 2022

Bude kopeček zmrzliny za 50 korun?

Sami si klademe otázku, kam může cena pro zákazníka vyšplhat. Pokud se všechno zdraží o další stovky procent, tak se to v koncové ceně projevit musí, říká Lukáš Bartoš, obchodní ředitel zmrzlinové divize společnosti Adria Gold.

Zmrzlinová sezóna je v plném proudu a poprvé po dvou letech není zahalena koronavirovou pandemií. Zaregistrovali jste nějaký rozdíl?

Nějaký zásadní rozdíl jsme nezaznamenali, protože i v letech pandemie se zmrzlina dobře prodávala a samotné letní sezony se naštěstí restrikce nedotkly. Změna je ale v délce sezóny. Ta je letos stejná jako v letech před covidem, zatímco minulý rok byla sezona hodně zkrácená kvůli restrikcím. Může to znít trochu paradoxně, ale nám hlavní sezóna nezačíná až v létě, ale začíná nám s příchodem prvních hezkých dnů, tedy v květnu a červnu. A právě tyto měsíce byly v uplynulých dvou letech covidem hodně poznamenané.

Když se na váš byznys podíváme skrze čísla, jaký je u vaší točené a kopečkové zmrzliny vývoj prodeje za poslední tři roky? 

V posledních letech rosteme meziročně zhruba o 20 až 25 procent. Výjimkou byl minulý rok, kdy jsme měli meziroční narůst o 68 procent. Letos odhadujeme, že se budeme pohybovat kolem 30 procent, což vzhledem k rapidnímu navyšování cen považujeme za příznivý vývoj.

Čím si vysvětlujete takový nárůst? Zmrzlina tady byla i před covidem, a vy od té doby rostete více než před tím. Proč?

Minulý rok byla obrovská poptávka od koncových zákazníků, nejspíš byli všichni obecně hladoví, po restrikcích a omezeních. Také nám přibylo hodně nových odběratelů, jednak díky tomu, že se nám podařilo posílit distribuci v Čechách, a také si myslím, že se čím dál více dostává naše značka do povědomí. Takže součet všech těchto faktorů měl na nás pozitivní dopad.

Českých výrobců je na trhu hodně a v posledních letech se roztrhl pytel s řemeslnými výrobci zmrzlin. Do jaké kategorie patříte vy? 

Navzdory tomu, že vyrobíme kolem 300 tisíc litrů zmrzliny, pořád si zachováváme řemeslný způsob výroby a vždycky budeme, protože poctivě vyrobená zmrzlina řemeslným způsobem je to nejlepší, co může zákazník ve světě zmrzlin dostat.

Zdroj: Adria Gold

To je hodně. Jaký je tedy největší rozdíl mezi řemeslnou a průmyslově vyráběnou zmrzlinou? 

V první řadě ve složení a kvalitě surovin, která je oproti průmyslovým krémům nesrovnatelná. Další důležitý faktor je výtěžnost z vaniček. Z našich zmrzlin prodejce vykopečkuje klidně i o 30 kopečků více než z vaničky průmyslového krému. Je to dáno obrovským nášlehem průmyslových krémů. Proto jsme pro prodejce atraktivním partnerem, protože nabízíme nesrovnatelnou kvalitu, která navíc dává smysl i ekonomicky.

Kolik vyrobíte ročně točené a kopečkové zmrzliny? 

V loňském roce jsme vyrobili kopečkové zmrzliny cca kolem 300 tisíc litrů, v přepočtu na porce je to asi 8,5 milionu porcí. Směsí na točenou zmrzlinu zhruba 200 tun, z čehož při průměrné velikosti porce vytočí prodejci přes 5 milionů porcí. Číslo je ovšem orientační, protože každý prodejce si stanovuje velikost kopečku i porce sám.

Kolik druhů zmrzliny vyrábíte? 

Vyrábíme kolem 100 kopečkových zmrzlin a přes 40 druhů směsí na točenou zmrzlinu.

Je stále největší zájem o vanilkovou a čokoládovou? 

Obě příchutě jsou na předních příčkách, avšak u nás kraluje jahodová. Používáme opravdu výběrové jahody, takže v kopečkové zmrzlině si můžeme dovolit úpravu raw způsobem, kdy při pasteraci teplota nepřekročí 42° C. Dále je už několik let velmi oblíbený slaný karamel, a protože chceme zákazníkům přinášet opět něco navíc, používáme výhradně himálajskou sůl. A pak jsou to speciality jako moravský meruňkový koláč z meruněk z jižní Moravy nebo třeba valašský frgál.

Dočetl jsem se, že děláte točenou zmrzlinu ze 70% ovoce. Jak ho tam dostanete? 

Prvně musím hlavně zmínit, že si vybíráme opravdu ovoce nejvyšší kvality, které následně zpracováváme metodou ve vakuu, což je unikátní technologie, díky které se nám podaří zachovat vitamíny, živiny a pro zmrzlinu tolik potřebnou přirozenou chuť ovoce a barvu. Nemusíme tak používat žádná aromata, dochucovadla ani barviva.

Tuhle technologii máte jenom vy? 

V České republice dle našich informací jsme opravdu jediní.

Zdroj: Adria Gold

Jak je to možné?

Není to vůbec levná záležitost. Navíc koupí technologie to nekončí, ale naopak začíná. Trvalo nám více než rok od spuštění technologie po vyvinutí prvního výrobku. Do toho se každému výrobci nemusí chtít, protože je to spousta času, energie i financí bez okamžitého výsledku

Odkud jste ji získali?

To si s dovolením necháme pro sebe.

Všechny firmy, a ty potravinářské nevyjímaje, mají dnes problém se vstupními surovinami. Týká se to i vás? 

Určitě týká. Problémy začaly už v druhé polovině minulého roku nejprve postupným růstem cen. Pokračovalo to až do stavu, kdy je opravdu velkým problém některé suroviny vůbec sehnat.

Hrozí, že nějaké druhy nebudete vyrábět vůbec? 

U některých surovin je cena tak vysoká, že zvažujeme, zda se je vyplatí vůbec zpracovávat. Některé suroviny je zase obtížné vůbec nakoupit, protože zkrátka nejsou. Letos už výpadky nepředpokládáme, ale v příštím roce je to velmi pravděpodobné. Naštěstí máme široký výběr, takže věřím, že zákazníky uspokojíme.

Rapidně vám stoupají vstupní ceny surovin. Jak se to promítá do ceny koncovému zákazníkovi? 

Vždycky jsme na začátku roku vydali ceny a ty jsme drželi po celý rok. Letos jsme zdražili několikrát, naposled začátkem června. Je to bohužel řetězová reakce, kdy v návaznosti na nás zdraží i prodejce cenu kopečku, kterému také stoupají náklady, a to nejenom za zmrzlinu, ale i za energie, pohonné hmoty apod.

Mají se zákazníci připravit na to, že dají příští rok za kopeček 50 korun a více? 

Sami si klademe stejnou otázku. Říkáme si, kam až se můžou ceny vyšplhat, ale abych byl upřímný, opravdu nevíme, protože to není tak úplně v našich rukách. Pokud se všechno zdraží o další stovky procent, tak se to v koncové ceně projevit musí. 

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články