Budoucnost českého venkova? Bez digitalizace to nepůjde

Odpověď na otázku, jak rozvíjet český venkov, hledali zástupci vlády, soukromého sektoru a komunálu. Ti se sešli minulý týden na půdě Senátu v rámci konference „Podpora lokální ekonomiky jako nástroj k rozvoji obcí“.

Senátoři jako reprezentanti jednotlivých regionů České republiky jsou přirozenými velvyslanci svých obvodů. Proto se rozhodli uspořádat komplexní diskuzi, a tím podpořit rozvoj a prosperitu venkova. „Žádná společnost nemá zájem na tom, aby se její život odehrával výhradně jen v centrech. Měla by žít celá země a krajina – a to je náš zájem,“ řekl v úvodní slovu Jiří Oberfalzer (ODS), místopředseda Senátu Parlamentu České republiky. 

Venkov se vylidňuje

Urbanizace, přechod lidí z venkova do měst či úbytek pracovních příležitostí je dlouhodobý problém. „Během posledních dvaceti let došlo v řadě obcí k úbytku obyvatel. V některých se číslo vyhouplo až ke 40 %. Takových obcí je větší třetina. Je to trend, který je nutné zastavit. Musíme zaujmout stanovisko, aby nám občané neodcházeli do velkých měst,“ volal na konferenci po aktivních krocích Herbert Pavera (TOP 09), senátor a starosta obce Bolatice.

Jiří Ježek, vedoucí Střediska pro výzkum regionálního rozvoje ZČU v Plzni, vidí jako potřebné podporovat technologický pokrok v obcích, jako jsou například dnes čím dál více oblíbené samoobslužné obchody. Velkou výzvou je podle něj otázka soukromých investic a partnerství s veřejným sektorem. Ač se jedná o možnosti s vysokým potenciálem, jejich využití je stále minimální. 

Evropská komise: Česko je země s nevyužitým digitálním potenciálem

Digitalizace je pro Česko stále velké téma. Zpráva Evropské komise o implementaci programu Digitální dekáda, která popisuje dosavadní pokrok v dosahování digitální transformace v Evropě, hovoří o Česku jako o zemi s velkým nevyužitým digitálním potenciálem. Česko by mělo podle komise více podpořit digitalizaci podniků, najímat IT specialisty a rozvíjet vysokokapacitní sítě, především ve venkovských oblastech.

Takové cíle vyzdvihuje i Ladislav Minčič z Hospodářské komory. Upozorňuje na to, že venkov se nerovná jen zemědělství. Šanci vidí v digitalizaci jakéhokoliv byznysu. „Důležité je zlepšování podnikatelského prostředí, zjednodušování a zpřehledňování regulace, digitalizace správních řízení, snižování administrativní zátěže firem,“ uvedl několik příkladů.

Ukázku efektivního spojení moderní technologie a podpory města představil Vítězslav Kokoř, starosta města Aš. Padesát procent obyvatel zde odchází do Německa za prací. Ve městě ubývá provozoven i pracovníků. „Ekonomická aktivita a rozvoj místního hospodářství je nejvyšší prioritou města. Abychom stimulovali spotřebu a podpořili aspoň zbývající místní podnikatele ve službách, rádi jsme přijali nabídku využít projekt Corrency. Tento inovativní nástroj umožňuje přímou podporu místních podnikatelů prostřednictvím plateb občanů,“ přiblížil starosta města Aš. 

Petr Stuchlík: Lidi je potřeba více zapojit

Město Aš vyčlenilo dva miliony korun pro dva tisíce občanů, kteří se do programu zaregistrovali. Každý z nich obdržel correnty v hodnotě tisíc korun, které mohl utratit u třiceti registrovaných lokálních podnikatelů, polovinu částky v correntech a zbylou polovinu penězi. Cílem bylo zvýšit oběh financí v lokálním prostředí, podpořit podnikatele, ale i obyvatele. Fiskální injekce způsobila multiplikační efekt v celkové výši přes 4 miliony korun. Zájem ze strany obyvatelů byl vyšší, než se očekávalo. 

Právě Petr Stuchlík, generální ředitel CorCo Systems, byl jedním ze zástupců soukromé sféry. „Pokud máme efektivně a cíleně podporovat potřebné, tak lidi – obyvatele – musíme zapojit,“ vidí jako cestu k podpoře venkova. Právě spoluúčast občanů je jedním z pilířů projektu Corrency. „Přeci jen pokud máme na něco 50% slevu, rozhodujeme se racionálně. Ať už vybíráme kroužky pro děti, nebo kde půjdeme nakoupit.“ Podtrhl i potřebu dat, na základě kterých lze efektivně a strategicky plánovat.