Čínské firmy využívají Mexiko jako zadní vrátka do USA

Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Ekonomika Politika 26. 04. 2024

Čínské firmy využívají Mexiko jako zadní vrátka do USA

Trojúhelníkový vztah mezi USA, Čínou a Mexikem dal vzniknout novému pojmu v mexickém byznysu – nearshoring. Co znamená a jak to celé funguje, se dozvídáme v článku na webu BBC.

Man Wah je jednou z mnoha čínských společností, které v posledních letech přesunuly svou výrobu do průmyslových parků v severním Mexiku, aby se přiblížily americkému trhu. Kromě úspory nákladů na dopravu je jejich finální výrobek považován za zcela mexický. Díky tomu se tyto firmy mohou vyhnout americkým clům a sankcím uvaleným na čínské zboží v rámci pokračující obchodní války mezi oběma zeměmi.

Společnost vyrábějící nábytek přišla do města Monterrey v roce 2022, a i tak už nyní v Mexiku zaměstnává 450 lidí. Generální ředitel Yu Ken Wei doufá, že se v příštích letech rozroste na více než 1 200 zaměstnanců, kteří budou v závodě obsluhovat několik nových linek.

Továrna Man Wah se nachází uvnitř čínsko-mexického průmyslového parku Hofusan. Poptávka po jeho pozemcích je nebývale vysoká – veškeré volné plochy už byly prodány. Podle mexické Asociace průmyslových parků jsou již všechny pozemky, které mají být v zemi postaveny do roku 2027, vykoupeny. Z toho důvodu mexičtí ekonomové tvrdí, že zájem Číny o zemi není jen přechodným výstřelkem.

Mexické výrobky za čínské peníze

Nearshoring (přibližování pobřeží, pozn. red.), jak se této strategii začalo říkat, je považován za důležitou injekci mexické ekonomice – do června loňského roku vzrostl celkový mexický export o 5,8 % oproti předchozímu roku, a to na 52,9 miliardy dolarů (cca 1,25 bilionu korun).

„Strukturální důvody, které přivádějí kapitál do Mexika, tu zůstanou,“ prohlašuje Juan Carlos Baker Pineda, bývalý náměstek mexického ministra zahraničního obchodu. „Nemám žádné náznaky, že by se obchodní válka mezi Čínou a USA měla v dohledné době zmírnit.“

A Baker Pineda, který byl také členem mexického vyjednávacího týmu pro novou severoamerickou dohodu o volném obchodu, k tomu dodává: „I když čínský původ kapitálu přicházejícího do Mexika může být pro politiky některých zemí nepříjemný, podle mezinárodních obchodních předpisů jsou tyto výrobky ve všech ohledech mexické.“

Opatrnost je na místě

Mexiko tak získává zřejmou strategickou oporu mezi oběma velmocemi. Také nedávno nahradilo Čínu na pozici hlavního obchodního partnera USA, což je významná a symbolická změna.

K nárůstu obchodu Mexika s USA došlo částečně i díky druhému klíčovému aspektu nearshoringu. Americké firmy totiž zakládají závody v Mexiku, někdy po přesunu výroby z továren v Asii. Snad nejvýraznější oznámení učinil Elon Musk v loňském roce, když představil plány na novou továrnu Tesla Gigafactory u Monterrey. Společnost vyrábějící elektromobily však zatím výstavbu závodu v hodnotě 10 miliard dolarů z různých důvodů nezahájila.

V souvislosti s čínskými investicemi ovšem někteří nabádají k opatrnosti, aby Mexiko nebylo zataženo do širšího geopolitického boje mezi USA a Čínou. Enrique Dussel z Centra pro čínsko-mexická studia na Mexické národní autonomní univerzitě se domnívá, že nearshoring je lépe definován tím, co on nazývá „security-shoring“. Washington podle něj ve vztahu s Čínou bude vždy upřednostňovat zájmy národní bezpečnosti před všemi ostatními faktory.

Autor: Petr Pláteník

Další články