Firmy v Česku se potýkají s nedostatkem kvalitních lidí. Ti nejlepší často odcházejí do zahraničí, protože doma nenacházejí prostředí podporující jejich růst. Trenér manažerů Jiří Kastner a HR konzultantka Michaela Smit pojmenovávají zásadní chyby, kterých se firmy dopouštějí při náboru i práci s talenty. A proč koncept work-life balance patří na smetiště dějin? O tom diskutovali v pořadu Big Deal na platformě FocusOn.
Navzdory nízké nezaměstnanosti (v květnu 2025 podle ČSÚ kolem 3,5 %) si firmy stále stěžují na nedostatek kvalitních lidí. Ti nejlepší totiž na nabídky nečekají – jsou dávno zaměstnaní nebo odcházejí za příležitostmi jinam. „Šikovní lidé byli, jsou a budou. Ale rozhodně neběhají po trhu práce s transparentem, že hledají práci,“ zdůrazňuje Michaela Smit.
Podle Jiřího Kastnera je zásadním problémem samotný styl managementu a firemní kultury v českých firmách.„Mnoho talentovaných a úspěšných lidí, bez ohledu na věk či pozici, si mě najímá, abych jim pomohl udržet vlastní tempo růstu. Česká realita je často brzdí, nebo dokonce zcela odradí. Mnoho schopných lidí odchází z firem se slabým managementem, zato plných benefitů a EZO firemních kultur. Talentovaní lidé oceňují prostředí, kde je cílem odborný, finanční a skutečný byznysový růst. Často však narážejí na snahu udržet týmovou pohodu, osobní klid a lpění na zavedených postupech – a raději odcházejí i mimo Českou republiku,“ říká Kastner. „Chceme do firem špičkové odborníky, ale nabízíme jim jídlo zdarma, meditační polštářky a hromadu benefitů, které oslovují úplně jiný typ lidí,“ dodává.
Work-life balance podle nich způsobuje víc škody než užitku
Zaměřit bychom se měli na efektivitu, výsledky a viditelný růst kvality. „Work-life balance je přežitý koncept, který má lidem dávat falešný pocit, že mají život pod kontrolou. Ale nemají! Navíc pro jednoho znamená rovnováhu to, že ve čtyři vyzvedne dítě, pro jiného to, že může pracovat na projektu od rána do večera. Nelze paušalizovat přístup k životu ani rozdělovat čas na práci a všechno ostatní,“ vysvětluje Smit.
Ani Jiří Kastner neskrývá kritiku současných firemních trendů: „V práci se má člověk s ostatními soustředit na co nejefektivnější a nejkvalitněji odvedený výsledek! Tento základní vzorec jsme rozbili. Do firem taháme aktivity, které tam nepatří – a mnohým lidem ani nechyběly,“ doplňuje. Michaela Smit dodává, že jde často jen o marketingový zkrat: „Je snazší nafotit usměvavé zaměstnance na firemní akci a sdílet to na LinkedIn než ukazovat spokojenost zákazníků.“
Kvalitní nábor není úkolem jen HR – je to týmová disciplína
Jednou z nejčastějších chyb je podle Smit přehazování odpovědnosti za nábor výhradně na HR. „Oddělení HR dostane zadání: najděte nám X.Y. Ale to nestačí. Pokud má nový člověk zapadnout, musí být do procesu zapojen i jeho budoucí šéf a tým. HR má být podporou, ne jediným hráčem,“ říká.
Další slabinou je váhavost managementu. Firmy často samy sabotují vlastní nábor – místo rychlého rozhodnutí nechávají i skvělé kandidáty čekat a hledají další „pro jistotu“. Jenže ti kvalitní o váhání nestojí a mezitím přijmou jinou nabídku.
Podle Smit je klíčovým faktorem tzv. magnetismus firmy – tedy to, jaké hodnoty a prostředí firma navenek komunikuje. Prezentuje-li pohodu a stabilitu, přitahuje ty, kdo po nich touží. Mluví-li však jasně o výkonu, růstu a rozvoji, oslovuje skutečné profesionály.
Firmy řeší často více sebe než zákazníka
Podle Kastnera je slabinou českého byznysu přehnané řešení interních témat. „V mnoha firmách se většina času zabývá vlastními problémy. Na byznys a zákazníka pak zbývá málo prostoru.“
Připomíná, že smyslem podnikání je generovat zisk a mít spokojené zákazníky – nikoliv fungovat jako výchovná nebo zaopatřovací instituce pro zaměstnance.
Management je řemeslo – leadership umění. Obojí se dá naučit
Oba hosté se shodují: úspěšný manažer musí být profesionální. Talent je výhodou, ne podmínkou. „Olympiáda je sraz pracovitých, ne talentovaných. Management i leadership se dají naučit a musejí se neustále pilovat – i mimo každodenní praxi,“ říká Kastner.
Chyba nastává, když firmy povýší nejlepšího obchodníka bez jakékoliv manažerské přípravy. „Je to jako samouk na lyžích. Ale tady nepadá jen on, padá celý tým,“ říká Smit. V kvalitních firmách je samozřejmostí tzv. manažerský upboarding – příprava na novou roli. „Měli bychom nové lídry připravit na to, že řídí autobus plný lidí – ne je rovnou posadit za volant bez tréninku,“ přirovnává Kastner.
Sparring partner má za cíl váš úspěch
Jiří Kastner se označuje jako sparring partner – podle něj jsou výrazy jako kouč, lektor či mentor v Česku zmatečné. „Manažerský trénink, práce s mindsetem, vytváření úspěšných vzorců myšlení a chování jsou mým řemeslem už od roku 1999. Jsem pro své klienty často první oponent, na kterém si testují své myšlenky i rétoriku,“ říká.
Moderní leadership ani manažerský úspěch podle něj nevzniká z titulů, ale z kombinace vědomé práce, efektivity, růstu a odvahy měnit vlastní vzorce myšlení. „Nemusíte měnit svou osobnost – jen se ji naučte používat jinak.“
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast.
- Jak probíhá spolupráce sparring partnera s top manažery?
- Proč některé manažerky tají, že na svém rozvoji spolupracují s mužem?
- Proč do moderní firmy nepatří Maslowova pyramida ani work-life balance?
- Jak firmy ztrácejí potenciální talenty během výběrového řízení?
- Jak lze využít umělou inteligenci pro vedení a vyhodnocení porad?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
