Náklady na bydlení v Česku jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Řešením by mohly být dřevostavby

V posledních letech zažily trhy turbulence, které se nevyhnuly ani obchodování se dřevem. Jeho cena vyskočila v covidových letech až na trojnásobek, a i když mezitím zase vyklesala, s následky se trh potýká dodnes. Podle Jiřího Oslizla, předsedy představenstva AGROP NOVA, má však dřevo v současnosti větší potenciál než kdy dříve a je udržitelným materiálem budoucnosti.

„Ceny dřeva byly 20 let stabilní. V roce 2021 však nastal obrovský výkmit až na trojnásobek ceny, který trh nesmírně poškodil. V roce 2022 byl druhý pokus, který ten trh už tak nespolknul, ale dodnes na něj doplácíme,“ říká Oslizlo.

V současné době se cena dostala lehce nad úroveň roku 2019. „To je zdravé cenové prostředí, ve kterém se surovina bez vlivu vnějších spekulací dlouhodobě udrží,“ míní.

 „Spojené státy, které jsou velkým spotřebitelem dřeva pro stavebnictví, se nedohodly na podmínkách dovozu suroviny z Kanady a sáhly na import z Evropy,“ vysvětluje Oslizlo, proč se před dvěma lety vyšplhala cena dřeva tak vysoko.

Další úder zasadil trhu covid. „Démon covidu byl tak obrovský, že hobby markety byly vykoupené a jejich obraty, spolu s obraty stavebních firem, se vyšplhaly na mnohonásobek. Trh to poškodilo, stejně jako důvěru lidí, kteří najednou platili třikrát vyšší ceny,“ vysvětluje Oslizlo. „Předpokládám, že ta vlna je za námi a obor se z toho poučil,“ dodává.

Dřevostavby mají potenciál i pro školy a školky

Jaké stavby ze dřeva mají v tuto chvíli v České republice největší potenciál? Podle Oslizla jsou to v prvé řadě rodinné dřevostavby. „Dřevostavba není zdaleka synonymem levné a rychlé stavby, je to věc spolehlivá a dlouhotrvající. Očekáváme zájem od klientů, kteří vědí, co chtějí, proč to chtějí a jsou schopni za to zaplatit. Otevírá se nám nová spotřebitelská skupina mladých a možná i vysokopříjmových rodin. Ať už pro první, nebo druhý dům,“ říká Oslizlo.

V nových obytných blocích, které v Praze stavějí developeři, mají podle Oslizla potenciál školky a školy ze dřeva. „Maminky chodí nadšené, děti jsou méně nemocné a učitelky spokojenější. Má to řadu parametrů, které pozitivně působí na děti a které se dají měřit, jako je zvuk, hluk, teplota nebo vlhkost. Je to obrovská výzva nejenom pro Prahu,“ míní Oslizlo.

Pokud jde o komerční budovy, vyskytuje se zde omezení, které snad bude podle Oslizla v nejbližších letech odstraněno. „Existuje norma, která neumožňuje stavět budovy ze dřeva vyšší než 12 metrů (čtyři patra). Když ale v Praze nejsem schopen postavit alespoň 6 pater, finančně se mi to nevyplatí,“ vysvětluje Oslizlo.

Prostor pro růst vidí i v menších administrativních budovách, jejichž majitelům je blízká myšlenka udržitelnosti.

Nedůvěra ve dřevo kvůli požáru? Ocel je na tom hůř

Když se mluví o dřevostavbách, mnoho lidí k nim má nedůvěru kvůli obavám z požárů. Podle Oslizla je dřevo zkrátka hořlavý materiál a podle toho se k němu musíme chovat. Oproti oceli má ale dřevo výhodu, že hoří kontrolovaně.

„U dřevěného domu se dá konstrukce postavit tak, že máte 90 minut na bezpečnou evakuaci. U oceli je problém v tom, že ve chvíli, kdy se přehřeje, zkolabuje. Pokud musíme kvůli statice použít ocelový prvek, velmi často ho zakrýváme dřevem, abychom ho ochránili před teplem,“ říká Oslizlo.

Požární normy v Česku jsou navíc podle něj „zdravě restriktivní“, byť mu to někdy působí problémy. „Nedívám se na ale to zlýma očima. Je to opatrnost, která je na místě,“ zdůrazňuje.

Vyřeší krizi bydlení dřevostavby?

Česko dlouhodobě trápí krize bydlení. Jen v Praze chybí desítky tisíc bytů a náklady na bydlení jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Pomoci by mohly podle Oslizla právě dřevostavby, které sice nejsou levnější než zděná stavba, ale co může být levnější, jsou stavební procesy. „Ty procesy se dají přesně spočítat a naplánovat. Nahrává tomu prefabrikace v místě výroby – čím více toho vyrobíme v továrně a dovezeme hotové na stavbu, tím lepší výsledek pro investora,“ říká Oslizlo. 

„Game changerem“, který změní vnímání dřevostaveb v Česku, by podle Oslizla mohla být Česká spořitelna, „která do toho jde po hlavě a která chce na vlastní riziko – ze zkušenosti z Rakouska – zelené peníze na dlouhou dobu uložit do nájemního bydlení nejen v Praze, ale i ve větších městech.“ 

Nerovnováha na trhu

Velkým tématem v Česku je také nakládání se surovým dřevem, které se vyváží do zahraničí, místo aby se zpracovalo v tuzemsku a vyváželi jsme výrobky s přidanou hodnotou. „Pravda je krutá v tom, že Evropská unie nemá a nesmí mít žádná omezení v oblasti obchodu, takže tím pádem ani přidaná hodnota nesmí být kritériem vývozu z České republiky,“ poukazuje Oslizlo.

„To, že dřevo takto vyvážíme, je dáno poptávkou. Němci nemají dost suroviny pro výrobu, stejně tak Rakušané, takže si jezdí do Česka pro kulatinu, kterou pořežou, zčásti ji prodají v podobě řeziva a velkou část exportují v podobě hotových výrobků s přidanou hodnotou do celého světa,“ popisuje Oslizlo situaci. 

Podle jeho názoru jde o přirozenou nerovnováhu na trhu, která se do budoucna vyrovná s tím, jak vzroste poptávka v České republice a pilařům začne dávat po ekonomické stránce smysl zpracovávat dřevo v tuzemsku, místo aby vyváželi surové dřevo do zahraničí. „Jsem přesvědčen, že trh najde rovnováhu mezi exportem kulatiny a exportem výrobků s přidanou hodnotou,“ říká Oslizlo.