Lucie Gramelová, lingvistka a polyglotka hovořící 12 jazyky, v rozhovoru pro pořad Jazykověda na webu FocusOn vysvětluje, jak efektivně postupovat při učení cizích jazyků, proč nám může pomoci sledování Netflixu a jak umělá inteligence ovlivňuje jazykové vzdělávání.
Mobilní aplikace jako Duolingo nebo Kubova English jsou podle Gramelové výborným doplňkem při studiu cizích jazyků, ale neměly by být jediným zdrojem učení. „Smysl to určitě dává, ale asi se na to dívám tak, že každá ta aplikace je super doplněk. To mi přijde velmi důležité,“ vysvětluje lingvistka.
Gramelová vyzdvihuje především aplikace, které podporují aktivní komunikaci. „U Kubovy English se mi líbí, že používají takového AI avatara, který s vámi opravdu komunikuje, reaguje, vy mu musíte odpovídat. Je to o mluvení, což je hrozně důležité,“ doplňuje moderátor. Podle odbornice záleží, co od jazyka očekáváme – většina lidí chce především mluvit, ale pro některé může být prioritou psaní nebo čtení.
Aktivní přístup je klíčem k úspěchu
Hlavním faktorem, který podle Gramelové rozhoduje o úspěchu při studiu cizího jazyka, je aktivní přístup studenta. „Ať už máte aplikacinebo klasickou učebnici, tak strašně moc záleží, jestli jste zaměřený jenom na to, a vůbec z toho nevykročíte – pak je to prostě málo. Záleží, jestli jsem pasivní student a jenom čekám, co mi přijde, anebo aktivní student, který dokáže třeba ještě mimo to provozovat samomluvu, což je taková oblíbená technika mezi polygloty,“ říká Gramelová.
Jako příklad uvádí situaci, kdy jedete autem: „Máte hodinu – dvě, nevíte, co s časem, vypnete rádio a zkoušíte si něco říkat v cizím jazyce. To je skvělá věc na rozmluvení – klidně jenom ty frázičky, které jste třeba včera viděl v Duolingu nebo v učebnici. Tyto aktivizační techniky strašně moc pomohou a podle mě dělají ohromný rozdíl v tom, jak zafunguje kterákoliv aplikace nebo učebnice.“
Od španělštiny po finštinu: cesta polyglotky ke 12 jazykům
Lucie Gramelová vystudovala španělštinu a řečtinu na Filozofické fakultě, což považuje za své dva nejsilnější jazyky. „Pak bych řekla, že v té složce těch opravdu silnějších jazyků mám ještě němčinu, polštinu, nizozemštinu a některé balkánské jazyky. Na fakultě jsem vyučovala románské jazyky, takže mám velice slušnou třeba italštinu, ale už podstatně slabší portugalštinu,“ vyjmenovává lingvistka část ze svého jazykového portfolia.
K otázce, co ji motivovalo naučit se tolik jazyků, odpovídá: „Mě to strašně baví. Já nic jiného neumím a od dětství nic jiného nedělám. Je to taková velká vnitřní potřeba, asi tak jako někdo chodí na ryby, tak já se prostě učím jazyky.“ Na rozdíl od svých studentů, kterým radí najít si jasnou motivaci pro každý jazyk, ji často motivuje samotná struktura jazyka a jeho zvuk: „Musí to mít atraktivní fonetiku a pak mám takovou motivaci v tom napodobovat ten jazyk, aby to znělo autenticky, aby ta výslovnost byla pěkná.“
Nejnáročnější jazyk? Překvapivě angličtina
Když přišla řeč na nejtěžší jazyk, který se Gramelová učila, zmínila svůj současný boj s finštinou: „Já teď hodně bojuji s finštinou, to je jazyk, který se učím třetím rokem, možná i déle, a ten výsledek třeba není až takový, jaký bych možná já nebo i lidé kolem mě očekávali, přestože do toho jdu s tím, že já přece vím, jak se jazyky učit. No, ale ta finština je těžká.“
Překvapivým odhalením bylo, že jazyk, kde nakonec nejvíce rezignovala, byla angličtina. „Byla to angličtina – nějak jsme se nepotkali. Ten vztah se mezi námi úplně nevytvořil,“ přiznává Gramelová. „Dokážu pochopit, že někdo angličtinu má rád a je to pro něj klíčový jazyk, ale já ji mám v tom svém portfoliu až někde hodně daleko a nemám tam tu motivaci.“
Časté chyby při učení jazyků a jak se jim vyhnout
Gramelová upozorňuje, že častou chybou při učení jazyků je nepravidelnost a nedostatek disciplíny. „V produktivním věku, kdy máte vlastně děti, hypotéky, zaměstnání, tak udržet nějakou pravidelnost, každodennost, je prostě těžké,“ vysvětluje.
Další významnou chybou je podle ní tzv. tiché, pasivní učení. „Takovéto koukání do učebnice je těžké – prostě otevřu knížku a jenom tak do toho si to čtu. Ideální by bylo číst nahlas, hodně si opisovat, hodně si do toho něco barvit, tvořit samostatně nějaké věty, dávat tomu nějakou šťávu. Ale člověk, když je unavený, tak prostě otevře tu knížku, a tak trošku do ní kouká, a pak se ten proces učení strašně zpomalí,“ popisuje lingvistka.
Netflix generace a efektivní využití médií při učení
Na otázku, zda je sledování televize, YouTube a krátkých videí přínosné pro učení cizího jazyka, Gramelová odpovídá pozitivně: „Myslím, že jim to určitě pomáhá. Koneckonců dneska máme celou ‚netflixovou generaci‘. Znalost angličtiny mezi mladými před covidem a po covidu je někde jinde, je vidět, že Netflix i jiné platformy zafungovaly.“
Zároveň dodává, že je možné z těchto zdrojů vytěžit ještě více: „Strašně moc záleží, jak k tomu přistupujete. Jestli si prostě chcete užít svého oblíbeného youtubera, pěkně si u něj zarelaxovat a zároveň máte dobrý pocit, že je to v cizím jazyce – a ono to něco trochu dává – ale pokud opravdu chcete se ten jazyk naučit, tak se to dá vytěžit víc. Třeba si to zase stopovat, opakovat po něm, hodně napodobovat, být až extrémně expresivní, hrát si s tím.“
Umělá inteligence: pomoc nebo hrozba pro jazykové vzdělávání?
V závěru rozhovoru se diskuse stočila k tématu umělé inteligence a jejímu vlivu na učení cizích jazyků. Na otázku, zda AI aplikace jako ChatGPT nebudou v budoucnu demotivovat lidi k učení jazyků, Gramelová reaguje: „Jsou určitě lidé, kteří to tak vnímají. Já bych neřekla, že to je demotivující, zatím se nějak neobávám ani o svoji profesi, ani o ten svět jazyků.“
Podle ní část studentů přejde k učení s AI lektory, ale základní lidské potřeby při učení zůstanou: „Lidé u učení dost potřebují ten mezilidský kontakt a mít tam nějaké emoce, ideálně sympatie k tomu lektorovi. Je to důležitý motivační prvek, jestli je vám lektor sympatický, jestli se s ním zasmějete. Hodně lidí se učí raději ve skupině než v individuální výuce – a právě tyhle emoce, ta dynamika skupiny, to, že prožíváme ideálně nějaké příjemné pocity, to vám AI v současné době není schopná dát.“
Gramelová také zdůrazňuje autentičnost komunikace v cizím jazyce: „Takový ten dobrý pocit z toho, že vy tam přijedete a ty věci sami vyřídíte, mluvíte s těmi lidmi, to vám ta AI nikdy nedá. Máme už dneska celou řadu nástrojů, které vám dokážou i tlumočit na místě, ale je to zdržení, není to autentické. Nepovedete tím nějaký autentický rozhovor.“
Budoucnost jazykového vzdělávání: optimismus navzdory klesajícímu trendu
Na závěrečnou otázku o budoucnosti jazykového vzdělávání Gramelová odpovídá s mírným optimismem, ačkoli přiznává, že jazyková znalost v populaci celkově klesá už delší dobu: „Ona nám ta jazyková znalost už teď klesá, nehledě na AI. Klesá už poslední roky a víceméně nám to zválcovala angličtina. Zatímco ještě v devadesátých letech bylo pro lidi hodně zajímavé mít v portfoliu 2-3 jazyky, dnes je situace jiná. Ve vztahu rodičů k dětem, kam je dáte na kroužek, co chcete, aby se učili – dnes významně převažuje sport.“
I přes tento trend však Gramelová věří, že zájem o autentickou jazykovou zkušenost přetrvá: „Vždycky tady podle mě budou lidé, kteří potřebují tu autentičnost a to, jakým způsobem vám to otevírá v cizí zemi dveře – to vám nikdy AI nebo ta krabička nenahradí. Takže já bych byla optimista, byť vidím sama, že je tady nějaká pesimistická tendence.“
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
- Jak přesně vypadá technika samomluvy při učení cizího jazyka, kterou používají polygloti?
- Jaké konkrétní zvukomalebné prvky Lucie Gramelová vyhledává v jazycích, které si volí k učení?
- Proč přesně nenavázala Lucie Gramelová vztah s angličtinou, když ovládá tolik jiných jazyků?
- Jak se polyglotovi daří přepínat mezi tolika jazyky v hlavě a jak řeší situace, kdy se mu jazyky míchají?
- Jaké jsou hlavní důvody klesající znalosti cizích jazyků v posledních 20-30 letech, které Lucie Gramelová pozoruje?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
