Sotva se otřepaly z pandemie, přichází energetická krize. Přežijí hotely?

Foto zdroj: Focuson.cz
Byznys Lidé 15. 09. 2022

Sotva se otřepaly z pandemie, přichází energetická krize. Přežijí hotely?

O tom, jak provoz hotelů ovlivnila pandemie, co všechno se změní, až se začne šetřit na energiích, a kolik si zaplatíme za pokoj, nám prozradil Michal Polesný, finanční ředitel OREA Hotels.

Pandemie zasáhla hotelnictví celkem silně. Už jste se z toho otřepali?

Ještě úplně ne. Ono hotelnictví je specifické tím, že největší část nákladů tvoří peníze investované do lidí. A my jsme si během covidu potřebovali udržet veškerý personál, který na hotelech byl a který je poměrně početný. A potom tu byla také nějaká dluhová služba nebo úrok z peněz, které si na investice půjčujeme od bank a ostatních poskytovatelů financování. Nám se to povedlo tak „dobře“, že jsme si načasovali investice do našich hotelů těsně předtím, než udeřila první vlna covidu. Proinvestovali jsme celkem jednu miliardu korun, a když si vezmete jedna miliarda krát nějaký běžný roční úrok, tak to jsou desítky až stovky milionů za období, kdy nás covid postihl. V porovnání s tím kompenzace, se kterými stát přišel, jsou spíš zlomek toho, co jsme museli vynaložit primárně na to, abychom si udrželi zaměstnance.

V médiích se bohužel objevují informace, že není vyloučena další vlna koronaviru teď na podzim a v zimě. Jak se na něco takového připravujete? 

Myslím, že teď už se relativně situace změnila v tom, že víme, co čekat. Zlepšila se i práce s vládou, která nám dává dostatečně dopředu informace, jaká opatření se chystají. A my tím, že jsme velká síť, tak jsme schopni snadno reagovat. Dám příklad: loni na silvestra bylo jedno z opatření, že ti, co někde slaví, musí být rozděleni po skupinkách. A samozřejmě pokud máte obrovský hotel, což většina z našich hotelů je, tak není problém lidi rozdělit po takových skupinkách, abychom naplnili nařízení. Co třeba ostatním hoteliérům dělalo problém – protože pokud mají jen jedny prostory, jsou limitovaní kapacitou –, to se nás netýkalo. Stejně tak máme k dispozici prostor, který můžeme vymezit pro ty, kteří jsou třeba v karanténě. Nebo máme prostory vhodné k tomu, aby se lidi samotestovali atd. Takže pokud se o opatřeních dozvíme dostatečně dopředu, jsme schopni naše hosty na to připravit. A ta rána potom není tak velká. Finanční efekt to samozřejmě má, ale připraveni jsme na to dobře, i díky zaměření na tuzemskou poptávku.

A jaké kroky podnikáte, aby se případným ekonomickým problémům předešlo nebo se minimalizovali? 

Největší problém teď může nastat kvůli energiím. Řada subjektů, nás nevyjímaje, to nemá ještě kompletně pořešené na příští rok. A asi všichni sledujeme ceny na burze, jak se vyvíjí – a nevyvíjí se úplně příznivě –, takže přemýšlíme o tom, jak na energiích uspořit. Těch kroků je celá řada, ale zatím nemáme obavy, že bychom museli nějaké provozy zavírat. Nicméně tohle je velký strašák. A s tím samozřejmě rostoucí ceny všech vstupů napříč. Z hlediska výnosů jsme omezení tím, jak se chová trh. My si totiž tu cenu úplně nemůžeme určovat. Jsme v tom závislí na trhu. Hotelů je celá řada a lidi si mohou nějakým způsobem vybírat. Maximum, co my pro to můžeme udělat, je nabízet tu nejlepší službu. Doufat, že hosti si vyberou nás. Což zatím teda klape.

A jak se může šetření energií promítnout do hotelových služeb? Dokážete naznačit, jaké kroky budou hotely podnikat? Jestli budou třeba studenější bazény nebo zavřené vířivky?

Máme nastaveno několik stupňů, stejně jako asi ostatní hoteliéři. Pokusíme se samozřejmě nejdřív snižovat spotřebu tak, abychom neovlivnili komfort hostů. Nastavíme třeba větší přítmí, sníží se o něco teplota ve společných prostorách, vypnou se velké prostory, které jsou dlouhodobě nevyužívané, například konferenční místnosti. A v dalším kroku pak dojde i na to, že se o něco sníží komfort pro hosty, omezíme třeba příležitosti z hlediska nějakých alacartových restaurací. Může se pak stát, že dojde i na ten wellness. To jsou ale spíš černé scénáře, které nechceme, aby nastaly, jsme na ně ale připraveni. Můžeme udělat třeba i to, co během covidu, že hotel, který má dvě křídla, tak jedno kompletně vypneme a soustředíme se na to druhé křídlo. Vysbírá se to opravdu po střípcích. Nicméně to už je nějaká reakce na tu cenu, která je teď z našeho pohledu úplně absurdní. A je vyhnaná nějakou psychologickou válkou mezi obchodníky a cílovými konzumenty, ke kterým se řadíme i my. Tak doufáme, že do té doby ještě dojde tady v tom k nějakému posunu.

A co ceny ubytování, jsou stabilní? Co jste v lednu nastavili do ceníku? A plánujete třeba zdražení? 

Dělí se to na dva aspekty. Jednak cena ubytování se vrací postupně na předcovidovou úroveň. Nejprve totiž všichni byli rádi, že vůbec jsou schopni nějaké hosty ubytovat – to byl ten rok 2020. O rok později propukla taková ta euforie, že covid je za námi, všichni byli rozradostnění, chvíli ty ceny drželi, a pak samozřejmě pochopili, že je čas s cenou jít nahoru. Že za ty ceny, který byly během covidu, se prostě fungovat nedá. To je jeden takový vliv, který ty ceny tlačí nahoru. Druhý vliv jsou vzrůstající ceny vstupů, a to jsou primárně energie a pak samozřejmě náklady na lidi. Dvě hlavní složky naší nákladové struktury, které stabilně jdou pořád nahoru, významněji než třeba celorepubliková hodnota inflace.

Co podle vás bude v kontextu všeho, co se teď na trhu nebo ve světě děje, trendem v hotelnictví? Jak vypadá budoucnost, pokud jde o příští rok, možná dva, jaké očekáváte od lidí chování?

V Česku, a vlastně i obecně, sledujeme to, že se hodně zkracuje doba pobytů. Trošku se to přizpůsobuje Západu, kde kratší pobyty byly relativně běžné. U nás spíš byla tradice „od soboty do soboty“. To se ale posouvá, lidi jezdí na kratší dobu a spíš si ten pobyt chtějí víc užít, takže jedou na dva tři dny. Pro nás je to samozřejmě pak problém trošku provozně, protože ten hotel je otevřený sedm dní v týdnu. Poptávka ovšem směřuje do období čtvrtek až neděle nebo pátek až neděle, hotel ale není nafukovací. Naopak pak ten zážitek třeba v první polovině týdne potom není takový. Když se procházíte po prázdném hotelu, není to úplně příjemné. I proto máme dynamické ceny pro kongresové prostory atd. Snažíme se poptávku nakombinovat, to jde samozřejmě ale jenom ve velkých hotelech. I proto se zaměřujeme hlavně na ně. To je jeden trend. Druhý souvisí s nákladovou stránkou, s personálem. Ve velkých hotelech jste schopní najmout plnohodnotný personál – to jsou desítky lidí. Musíte mít recepci otevřenou 24 hodin denně, musíte mít připraveného kuchaře, respektive několik kuchařů atd. A to se dá jenom v hotelech, které mají určitou velikost, co se týká počtu pokojů. Doba se trošku posouvá v tom, že si chceme potom „sáhnout“ i na hotely, které jsou menší – a hoteliéři, kteří k nám přicházejí, nás k tomu ponoukají –, a pak je nasnadě se podívat na model, který by ekonomicky vycházel i pro ně. Buďto vám to funguje, ale jen za předpokladu, že tam máte člověka, který je srdcař a tráví tam veškerý čas, spí na tom hotelu a je schopný opravit prasklou výlohu i navařit nebo obsloužit člověka na recepci. Anebo musíte co největší množství úkonů zabezpečit automatizovaně, případně s nějakou jenom lehkou asistencí personálu, který stačí na daný počet pokojů. Takže digitální cesta, to je další velká věc, která hotelnictvím hýbe.

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články