„StarDance tam sakra patří.“ Jan Potměšil o budoucnosti ČT a tom, co se děje za oponou

Deset ročníků, 89 dílů Stardance. Když Jan Potměšil debatuje o České televizi, ví, o čem mluví. Léta stál jako kreativní producent za jedním z nejsledovanějších pořadů České televize. V podcastu Brand Date na platformě FocusOn.cz se rozpovídal o tvorbě ČT, jak by Stardance na komerční televizi již neplnila stejnou funkci, co spojuje ČT, Extra.cz a Oktagon či jak v dnešní době dělat podcast, aby byl úspěšný. Potměšil dnes tvoří video obsah pro Fabini, platformu pro špičkové kuchaře, a zároveň každý týden píše scénáře politické satiry.

Spotify

Debata o budoucnosti ČT se v posledních měsících dostala do politické roviny. Jan Potměšil, který byl řadu let součástí produkčního týmu Stardance přiznává, že současný vývoj sleduje s obavami.

„Mám docela strach. Musím říct, že to, co se děje kolem StarDance, mě strašně mrzí. Celá ta diskuze o tom, jestli StarDance patří do veřejnoprávní televize, je absurdní. Patří. Sakra patří,“ říká rázně.

Podle něj je problém redukovat pořad pouze na zábavnou show. StarDance podle Potměšila dlouhodobě přivádí děti i dospělé k tanci, představuje divákům profesionální tanečníky a ukazuje hodnoty jako disciplína, vytrvalost a osobní rozvoj.

Zároveň připomíná, že zákon ukládá České televizi nejen informovat a vzdělávat, ale také bavit. Podle něj bude rozhodující především ekonomická situace televize po zrušení poplatků a tlak na snižování nákladů. „Myslím si, že budou velké tlaky a velké diskuze. Za dva až tři roky to může být úplně jinak,“ upozorňuje.

Zájem o formát navíc neskrývají ani komerční stanice. Potměšil připomíná, že televize Nova už veřejně deklarovala, že by o StarDance stála. „Aby ne. Je to fantastický projekt,“ říká. Komerční televize mohou zároveň těžit také z reklamních formátů.

Případný přesun by podle něj znamenal výraznou změnu charakteru pořadu, jednotlivé díly by se násobně prodloužily právě kvůli reklamám. „Podívejte se na Slovensko, první díl opravdu trvá strašně dlouho, máte tam ty reklamní bloky.”

Velkou výhodu Stardance vidí Potměšil ve velmi široké loajální fanouškovské základně, která zasahuje všechny věkové kategorie. 

Jedním z témat rozhovoru byla také otázka, proč české televizní stanice stále méně vytvářejí vlastní velké zábavní formáty. Podle Potměšila je hlavním důvodem ekonomické riziko. „Když kupujete licenci, kupujete něco, o čem víte, že funguje…. Odpilotovat velkou show znamená investovat do dekorací, grafiky a celé produkce. Jsou to statisíce až miliony korun a málokdo chce dnes takové riziko podstoupit,“ říká.

Český Oktagon má světové parametry

Nicméně, že i český projekt může konkurovat světovým formátům, dokládá Potměšil na příkladu svého dalšího působiště v organizaci Oktagon MMA, kde se věnoval dramaturgii videoobsahu.

Na příběhu organizace ho nejvíce fascinuje rychlost jejího růstu. „Sledovat příběh Ondřeje Novotného a Pavola Nerudy bylo jako koukat na film. Dokázali během několika let vybudovat vlastní mediální dům a sportovní show na světové úrovni,“ komentuje. Potměšil připomíná, že Oktagon už dávno není pouze československým projektem. „Ve Frankfurtu jsme překonali světový rekord návštěvnosti,“ upozorňuje. Úspěchy organizace podle něj potvrzuje také expanze do Německa a Polska nebo spolupráce s televizní skupinou RTL. „To je úspěch, který je nevídaný,“ hodnotí.

Za klíčový faktor úspěchu považuje schopnost vyprávět příběhy bojovníků a spojit sportovní výkon s prvky velké show.

Bulvár zkultivovat nejde

V průběhu rozhovoru Potměšil zmiňuje také svou roli coby šéfredaktora webu extra.cz a říká, že do média nastupoval s ambicemi pozvednout bulvár. „Naivně jsem tam šel s projektem, že zkultivuju bulvár, což jsem po asi dvou měsících zjistil, že ty moje témata se prostě nečtou. Nicméně to byla dobrá zkušenost, jak funguje redakce a musím říct, že se mi to strašně hodilo třeba pro přechod do online světa.

Jediný nápad, který z této éry zůstal, je politická satira s Petrem Jablonským. Každý týden společně vytváří vtipné komentáře na aktuální dění v pořadu To byl zase týden. 

V ČR existuje devět tisíc podcastů 

Významnou část rozhovoru věnoval Potměšil také podcastům. Podle něj jde o jeden z největších mediálních trendů současnosti. „Četl jsem, že vzniklo devět tisíc podcastů a z toho asi tři tisíce jsou aktivní. Každý den vzniká nový podcast,“ říká. Za hlavní faktor úspěchu považuje osobnost moderátora. „Buď je to téma, nebo osobnost. A většinou je to právě osobnost moderátora či podcastera,“ myslí si.

Jako příklad uvádí zájem o budoucí projekty známých novinářských osobností nebo úspěch podcastu Opravdové zločiny, jehož autorky dokázaly vyprodat O2 arenu.

Podle Potměšila ale mnoho tvůrců podceňuje přípravu. „Strašně moc lidí kašle na rešerši a přípravu. Ano, je to těžké a pracné, ale tak to prostě je.”

Za nejzajímavější trend současnosti považuje vznik osobních mediálních značek. Podle něj už nestačí mít pouze jeden úspěšný podcast. „Vítězí ti, kteří si budují vlastní media house. Nezůstávají jen u jednoho podcastu, ale propojují web, sociální sítě, offline akce a další formáty,“ říká.

Právě schopnost budovat komunitu kolem obsahu považuje za jednu z největších změn posledních let. „Je chyba skončit jen u jednoho produktu. Dříve nebo později vám mohou dojít témata nebo energie. Je potřeba přemýšlet o širším ekosystému,“ myslí si.

Současně upozorňuje, že s růstem přichází potřeba profesionalizace. „Scénárista, dramaturg nebo rešeršista nejsou zbytečné profese. Mají svůj smysl a pomáhají vytvářet kvalitní obsah.”

Přestože sleduje vývoj médií desítky let, stále ho dokážou nadchnout nové zahraniční formáty, jako např. Love Is Blind.  Podle něj mají čeští tvůrci stále výhodu v tom, že domácí publikum nesleduje zahraniční televizní trhy tak intenzivně jako profesionálové z oboru.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

• Jak probíhá natáčení Stardance a v čem je český unikát? 
• Proč považuje Oktagon za jeden z nejúspěšnějších československých mediálních projektů současnosti?
• Jak vzniká politická satira s Petrem Jablonským a co všechno obnáší příprava jednotlivých dílů?
• Co podle něj většina dnešních podcastů dělá špatně a proč jim často chybí kvalitní dramaturgie?
• Které zahraniční televizní formáty ho v posledních letech nejvíce inspirovaly a proč by mohly fungovat i v Česku?