Studujete práva? Za 10 let nebudete právníci, ale konzultanti, říká zakladatel startupu

Moderní technologie včetně umělé inteligence zásadně proměňují právnický svět. Advokátní kanceláře dnes zaměstnávají IT specialisty, právníci se soustředí na vyšší přidanou hodnotu a rutinní právní úkony se automatizují. Úloha právníků se přesouvá ke konzultační roli, zatímco AI pomáhá se zpracováním dat a analýzou smluv. To v pořadu Inside Tech na webu FocusOn říká Ondřej Hlaváč, zakladatel společnosti Advomate a AI Institute.

Ondřej Hlaváč, zakladatel společnosti Advomate a AI Institute, má ambiciózní vizi: demokratizovat právo a zjednodušit přístup k právním službám. Jeho firma se specializuje na využití umělé inteligence v právním prostředí, konkrétně pro právní rešerše, analýzu smluv a jejich tvorbu.

„Naší velkou vizí je demokratizovat právo a zjednodušit to, jak dnes lidé s právem fungují. A to díky umělé inteligenci. Právo je v podstatě jen o zpracovávání dat – někdy velkých dat, někdy menších dat. Máte nějaká data a z nich chcete nějaký výstup. To my pomocí umělé inteligence děláme. Snažíme se napodobit to, jak myslí špičkoví právníci, a převádět to do světa AI,“ vysvětluje Hlaváč základní filozofii své společnosti.

Konzervativní prostředí a výzvy implementace

Právnická profese je tradičně považována za konzervativní oblast, což představuje značnou výzvu při zavádění nových technologií. Hlaváč přiznává, že prosadit se v tomto prostředí nebylo jednoduché. „Je to neskutečně složité. Jeden z největších problémů, se kterým jsme se setkali, byl, že se nám dvakrát povedlo spustit produkt, který nebyl úplně připravený na trh. Poprvé to byl velký neúspěch, podruhé trochu menší, a pak teprve přišla ta verze, která dává smysl,“ popisuje Hlaváč počáteční obtíže.

Zároveň však zdůrazňuje, že právě náročnost a vysoké standardy právníků nakonec vedly k vytvoření kvalitnějšího produktu. „Právníci mají vysoké nároky, takže nám se povedlo produkt dotáhnout do výjimečné kvality. A když chcete jít dál, například pomáhat realitním makléřům, což je oblast s nejvyšším výdajem na právní služby v Evropě, tak z toho získáváte extrémní hodnotu.„

Budoucnost právnické profese ve světě AI

S nástupem generativní umělé inteligence vyvstává otázka, zda některé právnické služby budou nadále vyžadovat kvalifikované právníky. Hlaváč je přesvědčen, že právníci zůstanou nezbytní, ale jejich role se promění.

„Myslím si, že právníky ještě hodně dlouho potřebovat budeme, ale bude to v jiné roli než dnes. Bude to jednak role konzultační a jednak reprezentační. Když půjdete k soudu, tak si nedokážu představit, že by se dvě umělé inteligence dohadovaly mezi sebou, a ještě by tam byl ideálně AI soudce. Chcete mít ten lidský kontakt,“ říká Hlaváč.

Současně uznává, že už dnes mnoho lidí využívá generativní AI k vytváření smluv nebo jiných právních dokumentů. „V horším případě to použijí rovnou, v tom lepším případě jdou za právníkem, který jim to zkontroluje. Takže právníci se postupně stávají konzultanty, byznys poradci, což je něco, za co dnes platíte například byznys konzultantům.„

Limity současných AI nástrojů v právu

Přestože generativní AI, jako je ChatGPT, nabízí možnosti tvorby právních dokumentů, Hlaváč upozorňuje na jejich zásadní omezení. „Když použijete ChatGPT nebo jiný model na tvorbu smlouvy, narazíte hned na několik problémů. Jednak jsou tyto modely často amerikocentrické, což znamená, že přemýšlejí hlavně v americkém právním systému. Ale největší problém je míra halucinace.„

Problém „halucinací“ umělé inteligence je podle Hlaváče klíčový. „Model neví rozdíl mezi pravdou a lží, generuje na základě pravděpodobnosti sémantiky. Pokud nejste schopni mu vyloženě vnutit data, z kterých má vycházet, a dát mu jasný proces nebo nastavit nějaké rámce, tak vám vždy bude vymýšlet nesmysly. Proto vám v řadě smluv v ChatGPT odkáže na nesprávná ustanovení, u rešerší bude odkazovat na nesmyslné zákony.„

Právnická firma budoucnosti jako IT společnost

Tradiční model advokátních kanceláří se postupně mění. Hlaváč pozoruje trend, kdy se právnické firmy stále více podobají IT společnostem. „To už se dnes děje. Spousta velkých advokátních kanceláří zaměstnává celá IT oddělení a také lidi, kteří rozumí umělé inteligenci. Vytvářejí vlastní pracovní skupiny a vyvíjejí interní řešení.„

Advomed jde cestou personalizace produktu pro konkrétní potřeby klientů. „Máme skvělý produkt, který udělá toto, toto a toto, a vy máte vlastní data, vlastní procesy, vlastní zdroje. My vám je tam dáme, a budete mít personalizovaný produkt, se kterým budete ještě produktivnější,“ vysvětluje Hlaváč.

Postoje právníků k umělé inteligenci

Navzdory rozšířenému přesvědčení, že právníci se obávají nahrazení umělou inteligencí, Hlaváč má jinou zkušenost. „Z více než 500 schůzek, které jsem měl, jsem strach z nahrazení umělou inteligencí slyšel pouze dvakrát. To, co většina právníků uvádí jako důvod, proč technologie nechtějí využívat, je, že jim neposkytují vše, co potřebují, mají určitá omezení, nebo si myslí, že některé věci dokáží udělat rychleji sami.„

Pozitivní zkušenost sdílí na příkladu právního oddělení Středočeského kraje. „Vedoucí právního oddělení Středočeského kraje Petr Kohout mi říkal, že když začali používat náš systém, zadávali mu nejprve velmi složité dotazy, aby ho otestovali. Časem však zjistili, že jim nástroj může pomoci s čímkoliv, nejen s nejsložitějšími úkoly. I když jim pomůže jen z 10 %, je to skvělé, protože těch 10 % nemuseli dělat sami. Tento přístup jsem začal slýchat od více lidí a myslím si, že nehledě na to, zda budou používat Advomed nebo jiný nástroj, takto bychom k tomu měli přistupovat.„

Autorské právo v digitální éře

V oblasti autorského práva a generativní AI Hlaváč poukazuje na důležitý precedens. „V Česku máme zatím jeden judikát, který se věnuje využití umělé inteligence ke generování autorského díla. Ten potvrzuje tezi, kterou už známe ze světa – že jediným, kdo může mít autorské právo na nějaké dílo, musí být člověk, nemůže to být stroj, zvíře nebo mimozemšťan.„

Pro praktické využití to znamená, že obsah generovaný umělou inteligencí bez významného lidského zásahu nemůže být chráněn autorskými právy. „Standardní autorské právo říká, že když si vygeneruji například písničku nebo mi umělá inteligence vytvoří hezkou grafiku a leták, tak ho mohu používat, jak chci, ale nemohu nárokovat autorské právo. Kdokoliv ho může z mého webu stáhnout a používat, a já nemohu nic namítat,“ vysvětluje Hlaváč.

Budoucnost právnického vzdělávání

Studenti práv by podle Hlaváče měli rozšířit své znalosti o nové technologie. „Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy je několik předmětů zaměřených přímo na technologie v rámci práva, včetně umělé inteligence. Studenti by se měli vzdělávat v tom, co je aktuálně trendy.„

Zároveň doporučuje začít s praktickými zkušenostmi co nejdříve. „Doporučuji začít dělat praxi. Teď je podle mě výborná příležitost, kdy student, který se nechá zaměstnat v advokátní kanceláři, kde sotva používají umělou inteligenci, ji tam může přinést. Tím extrémně vzroste jeho hodnota.„

Hlaváč predikuje, že požadavek na znalost práce s umělou inteligencí se brzy objeví i v inzerátech na právnické pozice. „V Americe už dnes v nabídkách práce na IT pozicích najdete požadavek, že musíte umět promptovat nebo mít zkušenost s nějakou umělou inteligencí. V Česku to zatím tolik nenajdete, rozhodně ne na právních koncipientských pozicích, ale přijde to. A kdo by nechtěl mít superschopnost, když ji používá ještě stále málo lidí? Tato příležitost tady ještě tak 3-4 roky bude.„

Právní samoobslužné platformy a kvalita služeb

Samoobslužné právní platformy, které umožňují uživatelům vytvářet základní právní dokumenty, představují podle Hlaváče určitou konkurenci pro tradiční advokátní kanceláře. „Máme vizi demokratizovat právo. To neznamená, že by právu měl rozumět každý na úrovni advokáta, ale myslím si, že je správné, aby měl člověk základní orientaci, když se něco stane. Nemusí získat nutně hned odpověď, ale bylo by dobré, když půjde za advokátem, aby věděl, co chce řešit, na co se má ptát.„

Z vlastní zkušenosti popisuje, jak nedostatek základní právní orientace může být nákladný. „Když jsme měli investora na začátku a řešili jsme společenskou smlouvu mezi společníky, stálo nás to relativně hodně peněz, protože velká část těch peněz byla za to, že jsme se ptali na věci, které bychom si mohli relativně jednoduše zjistit a které vám právě umělá inteligence poskytne.„

Upozorňuje však na rizika používání nekvalitních vzorů. „Bojím se, že může vzniknout platforma, která vytvoří 200 vzorů smluv vygenerovaných přes ChatGPT, z nichž tři čtvrtiny budou nekvalitní a budou odkazovat na nesprávná ustanovení. Proto vždy doporučuji u smluv mít nějakého autora, nějaký štempl. My máme expertní tým šesti koncipientů, advokátů a právníků, s kterými validujeme každou funkci, než ji vypouštíme.„

Vize právnické profese za 10 let

Při pohledu do budoucnosti Hlaváč předpovídá zásadní změny v každodenní práci právníků. „Za 10 let si myslím, že to budou konzultanti. Přijdou do kanceláře, která bude ještě více vzdálená než dnes, otevřou si počítač a budou revidovat to, co jim tam budou klienti posílat od umělé inteligence.„

Předpokládá rozvoj agentních řešení v advokátních kancelářích. „Každá kancelář bude mít nějaké agentní řešení. Klient přijde přes webovou stránku nebo jiné rozhraní, popíše svůj problém, agent se sám zeptá na detaily, přesně ví, jak postupovat, s klientem samostatně komunikuje, a právník se s klientem možná ani nemusí vidět.„

Fyzická přítomnost právníků však podle něj zůstane důležitá u soudů. „Právník stále bude chodit k fyzickému soudu a stále bude fungovat emočně. Debaty o tom, zda by soudcem neměla být umělá inteligence, jsou za mě bezpředmětné. Vy nechcete, aby soudce nebyl zaujatý – vy chcete, aby byl zaujatý ne vůči jedné nebo druhé straně, ale aby na základě svých emocí, což je něco zatím nereplikovatelného, se dokázal rozhodnout v případu morálně a eticky správně.„

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

1. Jak konkrétně Ondřej Hlaváč identifikoval potřebu automatizace v právním prostředí?
2. Jaký byl první významný klient společnosti Advomate a jak probíhala implementace?
3. Proč podle Hlaváče právě realitní makléři představují největší příležitost pro automatizaci právních služeb?
4. Jak vypadala Hlaváčova vlastní zkušenost s investory při zakládání firmy?
5. Jaké konkrétní příklady úspor času díky automatizaci právních procesů může Hlaváč doložit z praxe?