Technologie člověka ve výrobním procesu nenahradí. Lidé budou stále potřeba

Pandemie dala firmám všeho druhu pořádně zabrat a své o tom ví i Dušan Sedláček, generální ředitel rodinné firmy GUMEX, specializující se na dodávky pryžových produktů. Firmy se musely potýkat s radikálními změnami, které mnohé z nich neustály. Jak se s pandemií vypořádala firma pana Sedláčka a jak vnímá současnou situaci? Rozhovor byl pořízený před ruskou invazí Ukrajiny.

Vaše společnost funguje na trhu od roku 1994, jak se za těch bezmála 30 let proměnilo podnikání v Česku?

Proměnilo se opravdu hodně. Tehdy to byly takové zběsilé časy, kdy všechno fungovalo všelijak a každý se z toho snažil utrhnout něco pro sebe. Mnoho majitelů si hrálo na velké podnikatele, a ve finále nikde nic. Proto jsem rád, že se firmy posunuly od amatérismu k profesionalitě a že se to tu vlastně i tak vytřídilo, nebo tedy většinou. 

Když vezmeme v úvahu horizont nějakých 30 let, dokázal byste říct, co se za ty roky změnilo k lepšímu a co naopak k horšímu?

Dříve bylo snadnější rozjet jakýkoliv byznys. Prostor k podnikání byl tehdy strašně prázdný a dnes už je přeplněný. Přichází s tím i obrovská dravost. Jednodušší to však je v tom, že existují různá média, která mohou firmu lehce zpropagovat, ale obecně je to náročnější než dříve. Zákazníci mají na firmy také mnohem vyšší nároky. 

Své produkty dodáváte do strojírenského průmyslu. Existují však v dnešní době i jiné sektory, které se vám momentálně otevírají? Nějaké, ve kterých jste dříve nepůsobili.

Takové sektory byly vždycky a my se snažíme o to, rozšiřovat naše schopnosti až k větším firmám. Dříve jsme začínali u servisních firem, ale shodli jsme se na tom, že chceme působit i v oblasti prvovýrobců. Nemyslím tím nějaké světové automobilky, i když pro ty jsme také už něco dělali a máme nové zákazníky, kteří jsou z jejich řad.

Zmiňoval jste automobilky. Ty obecně hodně investují a využívají moderní technologie, robotizaci a podobně. Jak s těmito technologiemi pracujete vy?

Já je popravdě obdivuji. Kdybych si měl znovu vybrat, tak bych šel pracovat k nějakému takovému stroji, protože se mi hrozně líbí zhmotňování věcí. Naše firma začala před zhruba 12 lety s CNC plotrem, který jsme koupili úplně špatně a byla to naprostá tragédie. Od té doby jsme ale začali chápat, jak tyto věci fungují, a myslím, že právě tyto CNC souřadnicové stroje jsou velkým přínosem. My tedy momentálně máme 3 vodní paprsky, sedm CNC plotrů, 1 router, vlastně takovou plošnou frézu a 3D tiskárnu. Vše se ale chystáme upgradovat, protože jsou to moc fajn věci.

Evidentně tedy využíváte řadu moderních technologií. Jsou ale nějaké trendy, kterým nevěříte?

Já spíš nevěřím, že se nějak dlouhodobě přestěhujeme na Mars, ale mám pocit, že právě tato robotizace je velkým přínosem, protože umožňuje vykonávat určité služby opakovaně. Naopak, já technologiím opravdu věřím.

Celý svět si nyní prochází určitým šokem vyvolaným pandemií. Jak jím prošla vaše společnost?

My se už před pandemií rozhodli, že všechny naše pobočky budou přistupovat k centrálnímu serveru. Do IT jsme tehdy investovali mnoho peněz a opravdu se to vyplatilo. Pandemie pro nás proto byla nepříjemnost v organizačním smyslu, ale technologicky jsme na ni byli opravdu připraveni. Řeklo se „půjdeme na home office“ a šlo se na home office. Všechno bylo připravené. 

Teď otázka lehce filozofického rázu. Pandemie kromě dalších věcí vyvolala i zdražování, rostoucí inflaci a nedostatek různých komponentů. Vnímáte to tak, že to vše bylo způsobeno pandemií, nebo se jednalo o nevyhnutelnou ekonomickou situaci?

Já si myslím, že je to kromě pandemie ještě hra nějakých velkých pánů, kteří se rozhodli, že je potřeba splatit dluhy a že lidé si už vydělali dost a je na čase z nich peníze vytáhnout. Je ale také pravda, že už se k tomu delší dobu schylovalo. Firmy totiž spoléhaly na to, že se všechno odněkud doveze, odněkud, kde bude laciná výroba, a nebude se koukat na životní prostředí. Zdražování ale vůbec není příjemná věc a musím říct, že momentálně už se to celé nějak dohání do extrému.

Vy jste zmiňoval, že jste fanouškem moderních technologií a jejich zapojování do procesu výroby, ale asi se shodneme, že tím základním stavebním prvkem každé firmy je jeden člověk a k tomu jeho zaměstnanci. Jak je to u vás? V České republice je nezaměstnanost velmi nízká a firmy se o zaměstnance musí přetahovat. Jak s tím pracujete?

Především se tedy snažíme zaměstnávat české pracovníky, protože my jsme srdcaři a naši zaměstnanci jsou také srdcaři. Když se firmě daří, dbáme na to, aby byly mzdy pěkné, ale samozřejmě se někdy objevují určité tlaky. V tu chvíli se tomu však musíme přizpůsobit. Jak jsme říkali, je inflace, zdražuje se, ale s tím musí růst i mzdy. Co se týče benefitů, nic speciálního asi nemáme, spíše se zaměřujeme na rozumnou úroveň mezd.

A co se týče ekonomické stránky, v jaké jste kondici? Očekáváte nějaký zajímavý zisk? 

Minulý rok jsme měli nejlepší výsledky, jakých jsme kdy dosáhli. To bylo ale díky tomu, že jsme byli připraveni, měli jsme zboží a viděli jsme, jak se na nás obracejí noví zákazníci. Doufáme tak, že to bude i nadále pokračovat, protože máme našlápnuto pěkně a vidíme, že od ledna se požadavky na dodávky zboží a výrobků ještě zvýšily. Nikdo z nás ale nemá křišťálovou kouli a neví, co se v budoucnu stane a kde komu rupne v bedně.

Jak vidíte svou firmu v budoucnosti? Plně robotizovanou s tím, že budete mít pracovníky pouze na IT pozicích a budete přijímat platby v kryptoměnách? Nebo jakou má podle vás budoucnost vaše firma?

Tak už nyní vidíme, že jde všechno do moderna a určitě i dál půjde. Já si jen myslím, že člověk se z toho procesu nikdy nevytratí a vždy bude zastávat důležité i méně důležité pozice. V našem výrobním procesu máme spoustu situací, ve kterých je lidský faktor naprosto klíčový. Proto si myslím, že nové technologie budou, ale lidé budou taky. 

Vy jste rodinná firma. Sám jste říkal, že firmu založil váš otec a vy jste tedy druhá generace. Jak to vidíte dále? 

Já mám dvě dcery, a ty se k tomu zatím moc nehlásí. Jedna je ve školství a druhá je skvělá grafička, takže mám radost, že si jdou vlastní cestou. On je to totiž obrovský závazek, je to taková velká koule u nohy, tak uvidíme, jak to dopadne. Ale mám ještě dva sourozence – bratra a sestru –, a bratrův syn je budoucí ekonom, takže ten, kdyby přišel, bylo by to moc fajn.