V Holandsku farmaří roboti

Holandsko je druhý největší vývozce potravin hned po Spojených státech amerických. A to i navzdory vysoké hustotě populace a ubývající pracovní síle v zemědělství. Jak to dokázalo? S pomocí automatizace.

Holanďané jsou dlouhodobě průkopníky na poli robotizace zemědělství. Dojicí robot, dnes už celkem běžná pomůcka v mlékárenských provozech, je jejich vynález, datující se do první poloviny 90. let minulého století. Velké pokroky činí také v oblasti automatizovaných sklízecích strojů. Výzkumníci z Univerzity ve Wageningenu třeba nyní vyvíjí robota, který bude schopný sám trhat plody paprik.

Sweeper, jak se stroj jmenuje, disponuje robotickou paží, která plody sbírá, a to na základě údajů shromažďovaných kamerami a senzory. Nejenže s jejich pomocí dokáže identifikovat zralé plody, ale dokonce odhalí i ty ukryté za listy. Z dosavadního výzkumu vyplývá, že mu sklizení jedné papriky zabere 15 vteřin, což je výkon pomalejší, než kterého dosahují lidští sběrači. Na druhou stranu ale Sweeper nepotřebuje odpočívat a může pracovat v podstatě nepřetržitě.

Stejně chytří jako lidé

„Naším úkolem je udělat roboty stejně, nebo skoro tak stejně chytré, jak jsou lidé,“ prohlásila Janneke de Kramer, výzkumnice z Univerzity ve Wageningenu. „Lidé jsou schopní rozlišovat spoustu věcí, a vy to celé musíte vzít a vložit do umělé inteligence robota, aby svedl určovat to stejné, a to na základě obrazu složeného z pixelů, který vidí. Poznat kupříkladu, který plod už je zralý a jak jej sebrat, rozeznat od sebe nemoci a brouky či odlišit plod od plevele.“

I s vydatnou pomocí robotů budou stále v zemědělství nezbytní lidští pracovníci. „Vždy budete potřebovat někoho, kdo toho ví hodně o plodech a zvířatech, a tak může kontrolovat a zlepšovat práci prováděnou stroji,“ tvrdí de Kramer. Na druhou stranu, výhody, které nabízí technologie, můžou do budoucna zvýšit udržitelnost potravinářské produkce, především cestou omezení chemikálií a ztrát.

Méně pesticidů

Roboti vyvíjení ve Wageningenu jsou díky citlivým kamerám například schopní určit, kde pravděpodobně v záhonech propukne nemoc, a postřik pesticidy se zaměří jen na tuto oblast. Mohlo by se takto celkem dramaticky snížit množství používaných chemických látek, protože dříve se v těchto případech preventivně volil celoplošný postřik.