Vladimír Pikora: Máme rychle přijmout euro?

Prezident Petr Pavel se v novoročním projevu jasně vyjádřil ve prospěch přijetí společné evropské měny, a to bez dalších odborných diskusí. Na to reagují média, politici i ekonomové, říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom investiční skupiny CFG.

Jde o politicky velmi citlivé téma, protěže v posledním průzkumu CVVM 72 % voličů euro nechce. A v dalších průzkumech se pohybujeme vysoce nad 60 %. Drtivá většina lidí tedy tuto měnu nechce.

Stát má přitom dva arbitry, kteří každý rok vydávají dokument, kde doporučují, či nedoporučují euro přijmout. Těmi jsou Ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě instituce přitom doporučují vládě s přijetím eura vyčkávat na lepší dobu.

Věc má přitom dva rozměry. Jeden je politický a druhý ekonomický. Politicky jde zejména o to, že se někteří lidé domnívají, že s eurem budeme více navázáni na Západ a případné odstředivé tendence nás nevtlačí do náruče Ruska. Zkrátka s eurem je prý složitější opustit EU.

Já jsem si to kdysi myslel taky, ale dnes si tím tak jistý nejsem. Stačí si vzpomenout na dělení československé koruny na dvě samostatné měny. Byla to otázka týdnů. Stačilo, že obě strany chtěly.

Ekonomické důvody pro euro

Ve prospěch přijetí eura nyní mnozí omílají, že máme vyšší inflaci, než jaká je v eurozóně. Jenže toto srovnání je nefér. Naši inflaci způsobilo zdražení energií, což je dáno válkou na Ukrajině. Všechny státy, které byly závislé na ruských energiích, mají proto vysokou inflaci. Naopak země, které nepoužívaly ruské zdroje, mají inflaci výrazně nižší. Sem patří třeba Itálie.

My se můžeme porovnávat jen se Slovenskem. To má ekonomiku podobnou jako my. Tam jsme přitom viděli, že v mnoha měsících loňského roku na tom byla ČR líp než Slovensko a v mnoha měsících to bylo obráceně.

Myslím si dokonce, že kdybychom měli euro, měli bychom inflaci ještě o trochu výš, protože Česká národní banka krotila inflaci vyšší úrokovou sazbou než Evropská centrální banka.

Argument inflace je proto lichý. Podobné to je s hospodářským růstem. Ten měl na Slovensku s eurem ožít. Ve skutečnosti Slovensko rostlo v letech 2016 až 2022 v průměru stejným tempem jako ČR.

Jediným skutečně validním a těžko popíratelným argumentem ve prospěch eura je to, že se zbavíme transakčních nákladů při směně měn. Lidé tedy nebudou potřebovat měnit peníze, když pojedou do Chorvatska nebo Řecka. Exportéři, kteří profesionálně nejvíce lobují za euro, budou mít také nižší náklady, když jim odpadne zajištění. Nicméně na druhou stranu už dnes mohou účtovat v euru a s eurem se naučili žít, když si vloni brali více úvěrů v eurech než v korunách.

Proč nemít euro?

Hlavní nevýhodou přijetí eura je to, že nebudeme mít vlastní měnovou politiku. ECB se řídí velkými ekonomikami, jako je předlužená Itálie, k malým nemůže přihlížet, a právě proto nezvyšovala sazby tak jako ČNB.

Myslím, že Slovensko by se svou vlastní měnovou politikou mělo inflaci o trochu nižší než dnes, protože by Slovenská národní banka zvyšovala úrokové sazby dříve než ECB a hlavně více. Nemusela by totiž brát ohledy na problémy italských bank.

Druhou nevýhodou eura je to, že když jste v eurozóně, mají vaše dluhopisy nižší výnos. To znamená, že se vláda levněji a ochotněji zadlužuje. Slovensko je toho krásným příkladem, když mu s eurem rychle vzrostl dluh a má ho dnes skoro o polovinu výše než my.

Podobné to je s trhem práce. Kdyby euro Slovensku vážně pomohlo, tak v ČR nemáme stovky tisíc Slováků. Na Slovensku mají totiž léta vyšší nezaměstnanost než my. A to nejen o trochu, ale o několikanásobek.

Kdyby bylo euro tak dobré, jezdili by Češi pracovat na Slovensko, protože by tam byla větší poptávka po lidech a byly vyšší mzdy.