Počty sňatků jsou na historickém minimu. Milion korun za svatbu už není výjimka, říká koordinátorka

Počet sňatků v Česku meziročně klesl o 7 %. Základní svatba dnes začíná na 120 tisících korun, běžný rozpočet se pohybuje mezi 250 až 400 tisíci a milionové obřady už nejsou výjimkou. Hosté dávají obálky místo mixérů a generace Z si dává s rozhodnutím „ano“ načas. V pořadu Avokádo na platformě FocusOn to říká svatební koordinátorka Petra Vomáčková, podle které se svatba mění z povinného milníku na vědomé rozhodnutí – ekonomické, vztahové i osobní.

Podle aktuálních dat došlo v roce 2025 k citelnému ochlazení svatebního trhu – počet sňatků v České republice klesl o 7 %. Dostali jsme se tak na nejnižší úroveň od roku 1919. Tento trend však neznamená nezájem o manželství, ale spíše změnu priorit. Dnešní snoubenci se nehrnou do svazku hned po škole, ale vyčkávají, až budou finančně i psychicky připraveni. Chtějí mít jistotu, že si svůj den zaplatí podle svého, bez nutnosti dělat kompromisy kvůli rodinným rozpočtům.

S tím souvisí i zásadní změna ve financování. Éra, kdy svatbu automaticky platili rodiče, pomalu končí. Generace Z si chce o své svatbě rozhodovat sama a z vlastních zdrojů. ,,Vnímám to tak, že dnešní generace vyčkává, chtějí být soběstační, chtějí být finančně zaopatření a chtějí se na tu svatbu dostatečně připravit,“ vysvětluje Petra Vomáčková. Díky tomu, že si mladí lidé hradí náklady sami, lépe si obhajují své priority a nenechají se tolik ovlivňovat tlakem okolí.

Cenovka za štěstí: Od 120 tisíc po miliony

Náklady na svatbu se dnes odvíjejí především od počtu hostů a lokality. Pokud snoubenci nechtějí dělat kompromisy v kvalitě cateringu a služeb, musí počítat s tím, že i malá svatba pro 30 lidí vyjde na 120 až 150 tisíc korun. U středně velkých svateb pro 50 až 80 hostů se rozpočet běžně pohybuje v rozmezí 180 až 280 tisíc korun, zatímco velké svatby nad 100 lidí startují na částce 300 tisíc korun.

Výjimkou nejsou ani svatby přesahující milionovou hranici, které jsou často vnímány jako otázka společenského statusu a prestiže. Přestože jsou Češi v investicích do bydlení či automobilů opatrní, u svatebního dne jsou ochotni utrácet vysoké částky. ,,Svatba se dá samozřejmě udělat i za deset nebo patnáct tisíc korun, ale to už je potom otázka priorit. Svatba na úřadě vás vyjde na tři tisíce korun, půjčíte si šaty a jdete si říct své ano,“ doplňuje Vomáčková k nejnižším možným nákladům.

Květiny za padesát tisíc a pasti čínských e-shopů

Významnou položku v rozpočtu tvoří květinová výzdoba. Pokud nevěsta požaduje kompletní servis od profesionální květinářky, včetně zdobení stolů a svatební brány, cena se snadno vyšplhá na 40 až 50 tisíc korun. Zajímavým trendem je využívání květinových farem, které však paradoxně nemusí být levnější než běžné květinářství. Úsporu v této oblasti hledají páry často tak, že do přípravy výzdoby zapojí rodinu a družičky den před obřadem.

Kde však nevěsty často „propalují“ peníze zbytečně, jsou nákupy levných dekorací z čínských e-shopů.

,,Často se setkávám s tím, že nevěsty nakoupí tolik věcí, že je pak na místo obřadu přivezou v krabicích, které se ani neotevřou. Sama nevěsta už totiž v průběhu roku ztratí přehled o tom, co všechno vlastně pořídila,“ varuje koordinátorka. Podle ní je dnes ekonomicky i esteticky smysluplnější využívat půjčovny nebo dekorace, které nabízí přímo svatební místo.

Svatba „na oko“ jako řešení byrokratických bariér

Stále častějším fenoménem v českém svatebním byznysu jsou tzv. svatby na oko. Jde o situace, kdy pár oficiálně uzavře sňatek na úřadě, ale pro rodinu a hosty uspořádá o několik dní později plnohodnotný obřad se všemi emocemi, prstýnky a šaty. Důvodem bývá byrokracie spojená s exotickými destinacemi (Bali, Maledivy) nebo touha po konkrétním oddávajícím, který nemá oprávnění v daném katastru oddávat.

Z ekonomického hlediska tyto svatby vypadají jako realita 1:1, ale ve statistikách jsou vedeny jako běžné tuzemské sňatky. Mnohdy o tomto postupu neví ani nejbližší rodina.

 ,,Z mé zkušenosti to nikdy nevěděli ani rodiče a bylo to připraveno tak, že to nikdy nepoznali,“ prozrazuje Vomáčková. Emoce při takovém obřadu jsou pro páry naprosto autentické, protože papírování na úřadě vnímají jen jako nutnou papírovou povinnost.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jaké konkrétní požadavky mají „matky tchyně“, které se snaží koordinátorce mluvit do řemesla?
2. Jak přesně probíhá slovenské „cinkání na skleničky“ a jak na něj musí novomanželé reagovat?
3. V čem spočívá unikátní „tmelení rodin“ při vaření maďarského guláše den před svatbou?
4. Jaké úsměvné katastrofy může způsobit nehlídaný pes u sladkého baru?
5. Kterou neobvyklou barevnou kombinaci (žlutá s limetkou) zvolí v letošní sezóně jen ty nejodvážnější nevěsty?