Zachránil ho infarkt. Mafián, který vedl 600 gangsterů, unikal americkým úřadům téměř 20 let

Vybudoval jednu z nejbohatších zločineckých organizací v historii Spojených států, téměř 20 let stál v jejím čele a za celý život strávil ve vězení pouhých 22 měsíců. Carlo Gambino přitom nevládl prostřednictvím veřejného násilí, ale strategií připomínající řízení nadnárodní korporace. Jeho organizace ovládala stavebnictví, dopravu, přístavy i odbory. Jak dokázal vydělávat stovky milionů dolarů a vyhýbat se spravedlnosti? O fungování mafiánského impéria hovořil v pořadu Wiseguy na FocusOn.cz Jan Nápravník.

Spotify

V 60. letech patřila rodina Gambino k nejmocnějším zločineckým organizacím ve Spojených státech. Podle Jana Nápravníka měla přibližně 500 až 600 členů a více než tisíc spolupracovníků. Přesto její šéf neměl potřebu kontrolovat každou operaci. Namísto každodenního řízení delegoval pravomoci na podřízené. ,,Carlo Gambino nebyl mikromanažer. Byl skutečně generálním ředitelem firmy, který neměl čas řídit 500 lidí. Poskytoval jim velkou autonomii, pokud na sebe neupozorňovali, neměli problémy s policií a věnovali se svému podnikání,“ vysvětluje Nápravník.

Gambino vyžadoval především pravidelné odvody ze zisků. Jeho podřízení si ponechávali značnou část výdělků, což posilovalo jejich loajalitu. ,,Nechtěl podnikatele vyždímat natolik, aby je vyčerpal. Bral si jen malou část. Protože ji ale vybíral od velkého množství lidí, generovalo mu to desítky až stovky milionů dolarů,“ popisuje Nápravník.

Od přístavů po letiště. Zločinecké impérium ovládalo celé sektory

Zásadní konkurenční výhodou Gambinovy organizace byla diverzifikace příjmů. Vedle tradičního hazardu, vydírání a lichvy pronikala do legální ekonomiky. Prostřednictvím odborů a nastrčených společností ovlivňovala zakázky ve stavebnictví, nákladní dopravě nebo přístavech.

,,Gambino pochopil, že už nemají být pouličními gangstery. Měli nelegálně kontrolovat legální podnikání,“ říká Nápravník. Organizace podle něj získávala příjmy také z oděvního průmyslu na Manhattanu a prostřednictvím rodinných vazeb rozšiřovala svůj vliv na newyorské letiště – dnes známé jako JFK. To rodině přinášelo další desítky milionů dolarů ročně.

Rozložení aktivit mezi několik odvětví současně snižovalo ekonomická rizika. Pokud policie zasáhla proti jedné části organizace, ostatní pokračovaly ve vydělávání. Konkurenční mafiánské rodiny, které byly závislejší na omezeném počtu nelegálních činností, podobnou výhodu neměly.

Gambino současně zakazoval svým lidem obchodování s drogami, údajně pod hrozbou smrti. Nešlo však o morální zásady. Obával se, že drogový byznys přitáhne pozornost FBI a ohrozí celé impérium.

Americké úřady ho chtěly deportovat téměř 20 let

Carlo Gambino připlul do Spojených států v roce 1921. Podle Nápravníka vstoupil do země nelegálně, což se později stalo základem dlouholetých deportačních řízení. Americké úřady usilovaly o jeho vyhoštění od roku 1953.

Přestože Gambino v imigračních sporech opakovaně neuspěl, jeho právníci dokázali výkon rozhodnutí oddalovat. Na začátku 70. let, kdy už deportace hrozila bezprostředně, prodělal vážný infarkt. Kvůli zdravotnímu stavu bylo vyhoštění odloženo. ,,Měl fantastické právníky. Neustále se odvolávali a řízení prodlužovali. Když už měl být definitivně deportován, prodělaltěžký infarkt,“ připomíná Nápravník.

Vyšetřovatelé přitom měli podezření na Gambinovo zapojení do řady trestných činů. V roce 1970 se jeho jméno objevilo také v souvislosti s loupeží obrněného vozu s nákladem v hodnotě tří milionů dolarů. K odsouzení však nedošlo. Za celý život tak Gambino strávil ve vězení pouze 22 měsíců, navíc ještě před nástupem do čela rodiny.

Dvacet let u moci. Jediná chyba přišla na konci

Gambino vedl rodinu téměř dvě desetiletí. Podle Nápravníka během této doby nečelil vážnému pokusu o sesazení. Jeho předvídatelnost, schopnost rozdělovat zisky a vyhýbat se veřejné pozornosti z něj učinily mimořádně stabilního vůdce.

Zemřel v říjnu 1976 ve věku 74 let ve svém domě na Long Islandu. ,,Zemřel ve své posteli.“ Ještě před smrtí určil nástupcem svého bratrance Paula Castellana, přestože významnou pozici v organizaci zastával také dosavadní underboss Aniello Dellacroce.

Právě toto rozhodnutí považuje Nápravník za Gambinovu zásadní chybu. Castellano byl podle ně stálej chamtivější a postupně proti sobě obrátil část organizace. V prosinci 1985 byl společně se svým nejbližím spolupracovníkem Thomasem Bilottim zastřelen před restaurací na Manhattanu. Následně převzal vedení John Gotti.

,,Lucky Luciano tento systém vytvořil, ale Gambino ho dovedl k dokonalosti. Byl korporátním šéfem, který vládl předvídatelně a železnou rukou, ale zároveň tak, aby proti němu nikdo nevystoupil,“ uzavírá Nápravník.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Proč mohl mít Carlo Gambino zájem na odstranění mafiánského bosse Tommyho Eboliho?
2. Jak fungovala hierarchie mafiánské rodiny a kolik peněz museli jednotliví kapitáni odvádět?
3. Jak Gambino využíval rodinné sňatky k rozšiřování svého podnikatelského impéria?
4. Proč se americké justici nepodařilo Gambina odsoudit, přestože proti němu vedla dlouholetá řízení?
5. Jak nástup Paula Castellana změnil fungování rodiny a připravil cestu Johnu Gottimu?