Covid mu ze dne na den ukončil podnikání a ukázal, jak nepřipravení jsme jako společnost. Matěj Gryc, brněnský webař a kreativec, proto buduje Preppubliku – občanskou vzdělávací platformu, která má lidem bez strašení a bez maskáčů pomoci připravit se na výpadky, živelné pohromy i kybernetické hrozby. V podcastu Přežít s expertem na krizové situace Amarem Ibrahimem vysvětluje, proč příprava začíná analýzou sebe sama a proč nemá smysl spoléhat jen na brožury pro „průměrného občana“.
Spotify„Před šesti lety se mi v covidu rozpadl svět, asi jako spoustě lidí. Podnikání skončilo ze dne na den a já si uvědomil, jak jsme jako společnost nepřipravení. V první vlně jsem docela panikařil,“ vzpomíná Gryc. Vystudoval energetiku, takže blackouty a energetické hrozby mu nejsou cizí. Když se mu o dva roky později narodila dcera, začal řešit běžný rodinný prepping člověka z města.
Narazil přitom na problém: informací je hodně, ale jsou roztříštěné, často protichůdné a nezřídka alarmistické. „Je to apel na strach – jestli neuděláš tohle, tvoje rodina nepřežije.“ Jako tvůrce značek a webů začal přemýšlet, jakou značku by sám chtěl konzumovat. Tak vznikla Prepublika.
Všichni jsme trochu preppeři
Preppublika jde podle svého autora opačnou cestou než velká část preppingové scény. „Neříkám lidem, co všechno nemají a nedělají. Začínám tím, že už teď jsou tak trochu preppeři, jen o tom nevědí. Každá holka, která má v kabelce tampon nebo schovaný Ibalgin.“ Ibrahim s nadsázkou přidává, že dámská kabelka je neuvěřitelná souprava na přežití.
Gryc připomíná i „přesah“, který si mnoho lidí neuvědomuje: statisíce bývalých skautů a táborníků, hikerů, vodáků, cyklistů či myslivců. „Lidé nejsou neschopní. Jen když panikaří a jsou vystrašení, nemají zdravý úsudek. Příprava zlepšuje výchozí pozici a dává mi klid udržet si mindset.“ Značka je proto záměrně civilní. „Nic proti armádním věcem, sám mám kořeny ve skautu a trampingu, ale je to bez maskáčů.“
Příprava začíná analýzou sebe sama
Jádrem platformy má být vstupní test, který uživatele postupnou filtrací dovede k jeho vlastním prioritám. „Když stát vydá brožuru na 72 hodin, cílí na většinovou populaci. Někdo ale bydlí u řeky, jiný v paneláku, někdo má děti, někdo je fit. Když si odlišnost uvědomím, může být zdánlivá nevýhoda mou výhodou.“ Jako příklad uvádí imobilního pána z desátého patra, který se může se sousedy domluvit třeba na hlídání dětí výměnou za donesenou vodu.
Ibrahim oceňuje, že nástroj člověka navede k věcem, na které by sám nepomyslel – zásobě léků nebo vrtané studni, z níž bez elektřiny nevytáhne vodu. Sám si kdysi udělal test pro Discovery a vyšlo mu jen 30 procent šance na přežití. „A to mám filtr na vodu, nějaké zásoby a něco umím.“
Příprava je jako cvičení
Platforma má mít i mobilní aplikaci s gamifikací a výzvami, aby se připravenost stala návykem. „Příprava je hrozně podobná cvičení. Když se dlouho nehýbu, nestačí vrátit se tam, kde jsem byl. Klíčem je prevence a průběžnost,“ vysvětluje Gryc. Jednorázová velká příprava podle něj nefunguje: „Za dva roky tě to dostihne znova. Zásoby mají trvanlivost, baterky se vybijí, ale hlavně ty jsi jiný – děti vyrostly, přestěhoval ses, změnil práci.“
Krizí, které hrozí, by se dal sepsat dlouhý seznam. Preppublika se proto soustředí na tři hlavní témata: výpadky všeho druhu, živelné pohromy a kybernetické hrozby. Nad nimi stojí „ultimátní krize“ – blackout. „Je to univerzální koktejl všech krizových situací. Když nevíte, čím začít, blackoutem nikdy nešlápnete vedle. Zásoby, světlo, filtr na vodu, teplo, evakuace – to řešíte napříč všemi krizemi. Pak už stačí nástavba, třeba na povodně.“
Brita není filtr a kempinková bombička nestačí
Detaily rozhodují. „Prosím pěkně, filtr na vodu není Brita. Ta zlepšuje chuť pitné vody, ale z nepitné pitnou neudělá,“ upozorňuje Gryc. Podobně je to s vařením: lidé mají doma zásoby těstovin, ale nemají je na čem uvařit. Pro tří- až čtyřčlennou rodinu přitom nestačí malá kempinková bombička, ale minimálně dvoukilová lahev.
Ibrahim přidává zkušenost z kurzu: účastník, kterému došla voda, se napil z průzračného potoka a skončil na kapačkách. „Lidé si neuvědomují, že když z kohoutku nepoteče chlorovaná voda, musí ji filtrovat nebo převařit – a vědět na čem.“
Občanský projekt psaný lidmi, ne umělou inteligencí
Současný web Gryc označuje za verzi 1.0, kterou „udělal na koleni“. Tým, v němž je copywriterka, kameraman, střihač, grafik, správce sociálních sítí, UX specialista i obsahový garant, teď zjednodušuje stovky stran obsahu do „lidsky napsané a blbuvzdorné“ podoby s jasným začátkem a koncem. Web 2.0 by měl být hotový nejpozději v lednu 2027, cílem je Evropa.
Vývoj stojí několik milionů korun a AI zkratky Gryc odmítá. „Mohlo by to být hotové za dva měsíce, ale je to občanský projekt, má být psaný lidmi a fotky mají být reálných lidí. Nechci žádný AI slop. Chci školit i kybernetickou bezpečnost, takže si nemůžu dovolit nějaký bastl. Dobré věci prostě trvají.“
Celý rozhovor Amara Ibrahima s Matějem Grycem najdete v podcastu Přežít na FocusOn.cz. Dozvíte se v něm také:
- Co Matějovi Grycovi řekl o jeho projektu Václav Cílek a proč tu větu nezapomene do konce života,
- Proč si koupil kovový kanystr na benzín a co na to řekla jeho partnerka,
- Jak by se Česko po delším blackoutu mentálně vrátilo o stovky let zpět – a proč Ibrahim tvrdí, že po třech dnech si lidé zvyknou,
- Proč je podle Ibrahima Česko z pohledu vody „jako Kuvajt“,
- Proč by nestačilo zapnout aplikaci až ve chvíli, kdy přestane téct proud, a co čeká účastníky Ibrahimových kurzů.