Mezi Českem a ruskými tanky stojí naše technologie, říká děkan ostravské fakulty
Více než dvě miliardy korun na výzkum, přes 300 vědců ze zahraničí, technologie mířící do vesmíru i projekty pro armádu. Ostrava se mění v centrum technologického vývoje. Jak univerzita propojuje vědu s průmyslem a komerčním využitím? O tom v pořadu Inside Tech na platformě FocusOn hovořil Radek Martínek, děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava.
Zatímco některé školy řeší omezování umělé inteligence, ostravská fakulta ji aktivně zapojuje do výuky. Podle Martínka nemá smysl zakazovat technologii, kterou studenti budou běžně využívat v zaměstnání. Univerzita proto zavádí nové předměty zaměřené na její efektivní používání.
„Nechceme zakazovat nástroj, který se dnes běžně používá ve firmách. Bylo by to podobné, jako kdybychom ekonomovi zakázali používat Excel nebo matematikovi kalkulačku,“ vysvětlil Martínek. Připouští však riziko, že studenti mohou při nekritickém využívání AI ztrácet schopnost samostatného přemýšlení. Zásadní je proto pochopení problému a dat, se kterými technologie pracuje. Fakulta klade důraz na praktickou výuku v laboratořích a vlastní rozhodování studentů.
„Pokud student nerozumí tomu, jak data fyzikálně vznikají a co interpretují, může používat umělou inteligenci, ale nebude vědět, jestli je výsledek správný, nebo špatný,“ upozornil děkan.
Technologie mají zamířit do vesmíru i nemocnic
Výzkumníci vyvíjejí speciální tričko pro monitorování stresu astronautů. Projekt vzniká ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, Masarykovou univerzitou a dvěma českými firmami. Technologie má stres nejen sledovat, ale také předvídat krizové situace.
„Chceme určovat stres v reálném čase. Dokonce ho chceme i predikovat, abychom věděli, že například za deset sekund nastane krizový okamžik,“ uvedl Martínek. Funkční prototyp již prochází testováním.
Dalším výsledkem výzkumu je systém monitorování srdeční aktivity nenarozených dětí. EKG matky je přibližně padesátkrát silnější než signál plodu, což vyžaduje využití pokročilých algoritmů. Univerzita již vyvinula prototyp a patent prodala soukromé společnosti.
„Máme za sebou předklinické studie, máme prototyp, na který od nás jedna soukromá firma koupila patent. V tuto chvíli řešíme zahájení prodeje produktu, který vznikl z tohoto výzkumu,“ popsal Martínek. Výzkumníci zároveň připravují další projekt zaměřený na vývoj plodového holteru, který by lékařům umožnil dlouhodobě sledovat srdeční aktivitu nenarozených dětí.
Investice přes dvě miliardy přilákala stovky vědců
Jedním z hlavních motorů transformace regionu je strategický projekt REFRESH. Jeho rozpočet přesahuje dvě miliardy korun a podle Martínka jde o největší projekt v historii univerzity. Investice směřují do výzkumné infrastruktury, technologií a především do lidí.
„Podařilo se nám do kraje přilákat více než 300 špičkových vědců ze zahraničí,“ uvedl Martínek. Mezi zahraničními pracovníky podle něj figurují odborníci z Austrálie, Spojených států nebo Indie.
Fakulta zároveň eviduje přes 3 500 studentů a začíná narážet na kapacity budov. Zájem podporuje také spolupráce s průmyslovými podniky, například Škoda Auto, Tatra Trucks, Siemens nebo ABB.
Autonomní vozidla a humanoidní roboti míří do průmyslu
Na univerzitním kampusu vznikl testovací polygon pro autonomní vozidla, drony a humanoidní roboty. Výzkumníci již dokázali řídit automobil na dálku z laboratoře. Součástí projektů je také vývoj vodíkové Tatry, která má být v terénu navigována pomocí dronů.
České firmy mají podle Martínka o humanoidní roboty značný zájem, často jim ale chybějí odborníci pro jejich nasazení. Univerzita proto pomáhá technologie přizpůsobovat konkrétním výrobním procesům. „Někde ve skladu bude robot předávat krabice nebo na výrobní lince třídit vadné a nevadné kusy,“ popsal Martínek možné využití.
Výzkum pro nemocnice poslouží i armádě
Fakulta se nevyhýbá ani technologiím dvojího užití, tedy těm, které mají civilní i obranné využití. Týká se to hlavně dronů a autonomních vozidel. Fakulta spolupracuje s Univerzitou obrany, má projekty s armádou a jeden z nich má podle děkana zamířit i do vesmíru.
„Ukazuje se, že řada aplikací, které vyvíjíme pro zdravotnictví a pro český průmysl, se dá velice rychle přetavit ve vojenské aplikace,“ uvedl Martínek. Připomněl, že Česko má k vojenským technologiím historicky blízko a že světové konflikty vývoj technologií výrazně urychlují, přestože jejich dopady jsou děsivé.
Na otázku, zda při takovém výzkumu neřeší morální dilema, odpověděl slovy bývalého rektora univerzity: „To, co stojí mezi námi a ruskými tanky, jsou naše technologie.“
Univerzita má tři spin-off firmy
Komercializace výzkumu představuje pro fakultu důležitou součást financování. Nový testovací polygon proto není primárně určen pro výuku, ale pro zakázky průmyslových podniků.
„Z dotačních peněz bychom se jako univerzita ani jako fakulta neuživili. Nová infrastruktura testovacího polygonu není určena na výuku, ale na komercializaci,“ zdůraznil Martínek.
Fakulta již provozuje tři spin-off společnosti zaměřené na automatizované řízení, nanorobotiku a digitalizaci výroby. Podle děkana všechny realizují významné zakázky.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak univerzita připravuje nanoroboty na experimenty na Mezinárodní vesmírné stanici?
- Proč může umělá inteligence oslabovat schopnost studentů samostatně přemýšlet?
- Jak by mohl domácí monitor umožnit těhotným ženám sledovat srdeční aktivitu dítěte?
- Jaké využití mohou mít autonomní technologie v českém obranném průmyslu?
- Proč chce Radek Martínek dostat české technologie také na Měsíc?