Digitalizace migrační politiky bude postupná evoluce, nikoliv revoluce

Pátého června se v Centru současného umění DOX v Praze konala debata týkající se nového zákona o pobytu cizinců. Událost přinesla otevřenou diskusi mezi zástupci Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky (OAMP MVČR) a představiteli několika významných zaměstnavatelů, včetně AB-Inbev, GE Aviation, SAP a Honeywell. 

Současný migrační proces pro vysoce kvalifikované zaměstnance ze zahraničí je svou délkou a byrokratickou zátěží nevyhovující. V porovnání s dalšími zeměmi OECD máme výrazně nepříznivé podmínky. Na setkání iniciovaném imigrační a relokační kanceláří Petyovský & Partners Corporate Immigration zaznělo, proč velcí zaměstnavatelé potřebují do ČR relokovat cizince, co jim to přináší a kde vidí úskalí v rámci současně nastaveného systému.

Pro firmy je to jednoznačně délka imigračního procesu. „V zahraniční hledáme zejména procesní a IT experty. Migrační proces podle našich zkušeností trvá u pracovníků z Indie zhruba 6 až 9 měsíců, u lidí z Británie 4–5 měsíců. Konkurují nám Polsko a Rumunsko, čímž přicházíme o dost zaměstnanců, protože zdaleka ne všichni jsou ochotní čekat na relokaci do Česka tak dlouho,“ řekl Jaromír Staroba, Prague Capability Center Director AB-InBev. Problém si dlouhodobě uvědomuje i Ministerstvo vnitra, které připravuje digitalizaci celého systému, jež by měla přinést jeho zjednodušení a zefektivnění.

Srovnání s okolními zeměmi

Modrá karta jako pobytový titul pro vysoce kvalifikované profesionály má zákonnou lhůtu pro vyřízení o 30 dní delší než standardní zaměstnanecká karta (90 vs. 60 dní). V Německu zrychlená procedura pro kvalifikované pracovníky zabere 21 dní. V Polsku rozhodnutí o vydání dlouhodobého pracovního víza trvá 14 dní. „Celý proces je tak dlouhý nejen kvůli českým lhůtám, ale i časové náročnosti přípravy potřebných dokumentů, nehledě na to, že se žádosti stále podávají fyzicky a následně jsou mezi jednotlivými úřady přeposílány poštou. To by měla digitalizace migračních procesů změnit,“ řekl Mirek Mejtský z Petyovský & Partners, která nejen tuto administrativu zajišťuje zejména korporátním klientům. 

Byznys volá po zrychlených řízeních

„Pro naše kmenové zaměstnance například z Mexika nebo Indie, kteří pro firmu pracují i 15 let, platí stejná pravidla jako pro všechny ostatní, tj. 7 až 8 měsíců čekání a vyřizování. Klíčoví lidé nemohou zmeškat začátek nového projektu a je to velký problém, pokud musejí čekat přes půl roku. Tento ušlý zisk se dá vyčíslit,“ uvedl Tomáš Szaszi, ředitel pro strategii a rozvoj společnosti Honeywell.

Firmy by proto uvítaly možnost udělení zrychleného krátkodobého víza, které by umožnilo rychlejší nástup pracovníka, zatímco by mu byly vyřizovány standardní pobytové tituly. „Zrychlený proces by mohl být provázaný s větší zodpovědností. Věřím, že zodpovědné firmy by se k tomu byly ochotné zavázat,“ uvedla Vlasta Sloupová, HR ředitelka GE Aviation. „Nový zákon počítá s možností příplatku za expresní zpracování žádosti. Za zpracování do 21 dnů by se měl platit 10násobek správního poplatku,“ dodal Miroslav Mejtský.

Cílem novely je zvýšení srozumitelnosti

Zástupci OAMP MVČR uvedli, že už několik let jsme zemí s 5. největší imigrací ze zemí EU. Řadu podnětů, které padly na debatě, si dle svých slov uvědomují delší dobu. Úředníci také poukázali na to, že firmy mluví o jednom segmentu, který je preferovaný a v zájmu ČR, ale celý imigrační systém je mnohem větší a má jen jedny kapacity, které čelí tlaku na snižování počtu úředníků.

Nový zákon má umožnit digitalizaci zdlouhavého imigračního procesu a nastavit podmínky na mnoho let dopředu. Ještě letos má být legislativa předložena ke schválení vládě a Parlamentu ČR. V účinnost by měla vejít od poloviny roku 2025. Dle zástupců OAMP je cílem nové legislativy zvýšení přehlednosti, což je dlouhodobě jedním z neduhů současného zákona o pobytu cizinců, který od svého zavedení v roce 2020 prošel již 65 novelizacemi.   

Více zahraničních sil přinese více peněz

Současná koncepce migrační politiky akcentuje především její bezpečnostní aspekt, který vždy musí být nedílnou součástí jejího fungování, avšak neměl by být jejím hybatelem. Podle propočtů Jihomoravského inovačního centra může mít migrační politika tažená potřebami znalostní ekonomiky signifikantní dopad na dlouhodobý růst HDP. Už 15 000 nově příchozích vysoce kvalifikovaných pracovníků může způsobit až 0,5% růst HDP ČR.

Česko musí přehodnotit svou vizi migrační politiky

Vláda České republiky by měla definovat novou vizi migrační politiky v kontextu získávání talentů či vysoce kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí v souladu s prioritami státu a jeho ekonomiky. „Je zcela nezbytné, aby taková vize obsahovala schopnost systému identifikovat talent, který je potřebný pro cíle ČR v transformaci ve znalostní ekonomiku, relokovat žádoucí osobu v předvídatelném a konkurenceschopném čase a udržet žádoucí osobu poskytnutím vstřícného zázemí pro život a práci. Ministerstvo vnitra přináší digitalizací technické zázemí, které takové cíle umožní, avšak půjde o postupnou evoluci. Jak rychlá bude, závisí především na finančních prostředcích, které pro ni jsou klíčové. Na tyto náklady je však třeba se dívat jako na investici, ze které bude ekonomika benefitovat a pomůže jí to zbavit se nálepky ‚montovny Evropy‘,“ uzavírá Mirek Mejtský.