Firmy chtějí AI ve výrobě. Většina má ale data v Excelu a promítá je na televizi, říká expert

Zatímco na strojírenském veletrhu v Brně se mluví o digitálních továrnách, většina českých výrobních firem stále řídí výrobu papírem, nástěnkou a Excelem. Martin Urban, obchodní ředitel společnosti PHARIS, která už 25 let vyvíjí stejnojmenný MES systém, v pořadu TECH Talk s Tomášem Rudlem vysvětluje, proč výrobní modul v ERP není řízení výroby, proč majitelé raději investují do nového stroje a proč umělá inteligence bez dat z výroby nefunguje.

Spotify

MES neboli Manufacturing Execution System lze přeložit jako výrobní informační systém. U pokročilejších klientů PHARIS hovoří o MOM řešení, tedy MES rozšířeném o údržbu, kapacitní plánování a rozvrhování výroby.

„Čím jsme jiní? Specializujeme se na certifikované výroby – automotive s certifikací IATF 16949, zbrojní průmysl, aerospace nebo farmacii. Tyto firmy procházejí zákaznickými audity a musí dokládat školení operátorů, změnové řízení dokumentace či kontrolní plány. Většinou to mají na papíře a naším cílem je tyto procesy digitalizovat,“ vysvětluje Urban. Know-how z velkých firem pak PHARIS přenáší i do menších kovoobráběčských firem či lisoven plastů, které certifikaci nepodléhají.

Systém pro mistra i agenturního pracovníka

Ovládání má dvě úrovně. Plnohodnotnou webovou aplikaci používá management, mistři a vedoucí výroby. „Úplně jinou oblastí je výrobní terminál. Ten je navržený tak, aby ho zvládl agenturní pracovník bez znalosti práce na počítači,“ říká Urban. Přístup se řídí rolemi a s rostoucí kvalifikací operátora se otevírají další funkce. Klíčová je ale podle něj motivace ze strany vedení: „Management musí vlastním lidem vysvětlit, k čemu systém je a co jim přinese.“

Vše v jednom? Úvaha z devadesátých let

Na otázku, zda existuje jeden systém, který pokryje ERP, CRM i MES, odpovídá Urban jednoznačně: „Je to úvaha z devadesátých let. Jednotlivé oblasti se velmi specializují. U pokročilého kapacitního plánování si dodavatelé ERP lámou zuby a sahají po externím APS. Stejné je to se sofistikovanou údržbou.“ Páteří má být ERP a MES, na které se napojují snadno integrovatelné specializované aplikace. Jednotné řešení dává smysl jen malým firmám: „Láme se to zhruba kolem 15 až 20 strojů.“

Modul výroba v ERP není MES

Tomáš Rudle, který během kariéry v robotizaci navštívil asi 600 českých výrobních firem, se často setkával se záměnou výrobního modulu ERP a MES. „Když naši obchodníci zavolají do firmy, odpověď je vždycky stejná: My to máme pokryto modulem výroba, MES nepotřebujeme,“ potvrzuje Urban.

Modul výroba ale podle něj slouží ke generování výrobních příkazů, kalkulacím a správě technologických postupů. Terminály na pracovištích nahradily papírové průvodky, „pořád je to ale jen evidence“. MES jde do hloubky: komunikuje se stroji, stahuje parametry z kontrolních stanic a při jejich vychýlení spouští eskalaci. „Zastaví se stroj, vyvolá se alarm. Něco se mi nezdá, volám kvalitáře přes andon. V reálném čase řeším vytížení lidí. Nejsme u evidence, ale u digitálního řízení výroby.“

Stroj si spočítají, MES ne

Firmy, které smysl MES chápou, ho chtějí, často mu ale nedají prioritu. „Když majitel volí mezi strojem a MES, u stroje si spočítá, že se mu investice za rok a půl vrátí. U MES to spočítat nechtějí,“ popisuje Urban. Přitom jen digitalizací a reorganizací procesů bez změny strojového parku lze v kovoobrábění zvýšit celkovou efektivnost zařízení (OEE) o 15 až 20 procent a systém se zaplatí do šesti měsíců. Zmetkovitost klesá v průměru o tři až pět procent.

Příkladem je firma THK v Dačicích se 700 CNC stroji, kde začali sledovat mikroprostoje. „Každý stroj měl třeba tři mikroprostoje denně, celkem 30 minut. Vynásobte si to sedmi sty stroji. Když v takové firmě pohnete OEE o dvě procenta, je to obrovský přínos.“ Nejrychleji se rozhodují malé firmy, velké často čekají na dotaci.

Výrobní plán v Excelu na televizi jako realita

Podle dat nezávislých sdružení, jichž je PHARIS členem, nemá přes 50 procent českých průmyslových firem zavedený MES a přes 70 procent plánuje v Excelu. „Minulý týden jsem byl ve výrobě, kde mají velkou televizi a výrobní plán v Excelu na barevných políčkách. Aby jim ho nikdo nepřepisoval, generují z něj PDF,“ líčí Urban. Prezentace v pavilonu Digital Factory na MSV podle něj stav českého průmyslu vůbec nereflektují.

Rozhodující je marže. Firmy, které s rentabilitou pracovaly i v dobrých časech, přečkaly covid i krizi automotive. „Kdo pracuje s efektivitou, udržel se a valí. Spousta firem popadala, protože nebyla naučená s rentabilitou pracovat.“ Do tří až pěti let by podle Urbana měla mít digitalizovanou výrobu každá firma, která chce zůstat konkurenceschopná.

Bez dat žádná umělá inteligence

Rudle připomíná, že dům se nestaví od střechy: nejprve LEAN industry, pak robotizace a automatizace, poté průmysl 4.0 a teprve potom AI. Urban souhlasí. Partnerská firma zabývající se strojovým učením dostává poptávky typu „zaveďte nám AI do výroby“ od podniků bez MES – a posílá je nejprve za PHARIS. „AI ve výrobě dává obrovský smysl, ale potřebujete připojené stroje, digitalizované papíry, pořádek v technologických postupech a data, která ERP posbírat neumí. Když se podíváte, jak má firma evidovanou výrobu, pochopíte, že AI na to nenasadíte.“

Celý rozhovor Tomáše Rudleho s Martinem Urbanem najdete v podcastu TECH Talk na FocusOn.cz. Dozvíte se v něm také: