Kluk za 16 tisíc, holka za 10. Prodej dětí v Nigérii sílí

Baby factories neboli továrny na děti jsou jeden z hlavních nigerijských a keňských problémů. Spisovatelka Hana Hindráková je velkou milovnicí Afriky a ve svém díle se věnuje převážně této problematice. Prostřednictvím své nové knihy Obchodníci s dětmi přibližuje potencionálním zájemcům o adopci černouška drsnou a smutnou realitu.

Obchod s dětmi je v Nigérii podle autorky třetím nejčastějším zločinem po obchodu se zbraněmi a drogami. „Baby factories jsou místa, kam jsou unášeny mladé ženy, ať už těhotné anebo ne. Jsou tam nalákány za nějakou nabídkou práce a potom znásilňovány, aby otěhotněly. Když porodí dítě, tak je určené pro černý trh,“ vykresluje nigerijské praktiky Hindráková.

Nigérie je hlavní sídlo zločinu

Nigérie a Keňa jsou země, kde kvete obchod s dětmi. Rozdíl mezi nimi je ale víceméně jen v ceně dětí. Za chlapce se překvapivě platí víc než za holku. „Pokud jste Keňan a chcete si koupit dítě, tak za kluka dáte 80 tisíc keňských šilinků, tj. 16 tisíc českých korun. Za holku zhruba 50 tisíc šilinků – 10 tisíc korun,“ vysvětluje poměry cen Hindráková. 

Na straně poptávky stojí většinou bohatí Evropané a Američané. „Motivace k adopci je taková, že chtějí pomoc. Netuší ale, že si adoptovali dítě z černého trhu. Třeba to ani není sirotek,“ říká. Děti se kradou zranitelným rodičům, kteří nemají žádné prostředky ani zastání u místní policie.

„Setkala jsem se s tím, že se děti prodávaly jako vojáci nebo na prostituci. Také se prodávají na voodoo obřady – hlavně v Nigérii. Mnoho lidí je tam nevzdělaných a věří, že když se použije část dětského těla, tak rituál má daleko větší moc. Ty jsou samozřejmě nelegální a mají obrovskou sílu. Dítě přísahá, že nemá rodinu a že nikomu nic neřekne,“ doplňuje děsivá fakta Hindráková.

Neplodnost je v Africe velké stigma

Druhou skupinou zákazníků jsou afričtí obyvatelé, kteří nemohou mít děti. Neplodnost je v Africe velké stigma, které přispívá k nelegálním adopcím. Ty legální jsou velmi zdlouhavé a komplikované. Proto místní volí jednodušší a rychlejší cestu.

Pokud má o adopci zájem cizinec, pomáhají mu adopční agentury, které jsou zapojené do černého obchodu. Ceny za dítě jsou pro zahraniční zájemce vždy vyšší. Pohybují se okolo tří tisíc dolarů – v Nigérii dokonce pěti tisíc. Místní občané si děti kupují ve slumu. „Je to většinou místní klinika. Dítě si mohou koupit ale i ve státní nemocnici,“ vysvětluje Hindráková a dodává, že nemocniční prodej dětí rozpoutal velký rozruch ve společnosti. 

„Člověk, který děti krade, je většinou spodina společnosti – co nemá co ztratit. Hrozí jim až 30 let vězení,“ doplňuje Hindráková s tím, že vymýcení obchodu s dětmi obnáší dlouhou a náročnou cestu.  

Děti z továrny vyrůstají i v Česku

Řešením by byly úřady, které by zaštítily místní i zahraniční adopce. „Nic takového tu bohužel neexistuje a je to i důvod, proč tyto dvě země nejsou součástí Haagské úmluvy. Pokud chcete legálně adoptovat dítě, lze to pouze ze zemí, které tuto úmluvu podepsaly. Z afrických států je to pouze Zambie, Namibie, Jihoafrická republika a Burkina Faso,“ vysvětluje legální adopce Hindráková. Další pomocí by mohl být obchod. „Klasická pomoc, co se tam posílá, mnohdy ani není potřeba,“ dodává Hindráková. Finanční pomoc, která do Afriky směřuje, končí u zkorumpovaných vlád a nezasáhne potřebné místo.

Objevila se v Česku nelegální adopce? „V Česku se v roce 2011 nelegálně adoptovaly děti z Konga,“ vzpomíná Hindráková. Působila totiž v této oblasti dlouhých 13 let jako dobrovolník. „Poté jsem měla i vlastní neziskovou organizaci. Došla jsem ale k tomu, že pomoc není dobrá cesta – drží Afriku v závislosti. Viděla jsem, že tam vyrábí různé šperky a náramky, a napadlo mě, že to tu začnu prodávat. Moje podmínka byla, aby to byl opravdu obchod, a ne charita. Dojdu si je koupit přímo do slumu a pořád vím, kdo co přesně vyráběl,“ vysvětluje princip obchodu.

Nedávejte dětem bonbóny!

Sladkosti nejsou nejlepší věcí, kterou můžete africkým dětem věnovat. „Tím je naučíte, že odmala mají čekat s nataženou rukou na bělocha. Mnohdy rodiče dětí nemají peníze na zubní kartáček a pastu, “ říká Hindráková. Afričané nahradili umělohmotné zubní kartáčky dřevinami, které žvýkají. „Používají různá dřívka – třeba cedr,“ představuje africkou zubní hygienu Hindráková.