Mirek Mejtský: Novela zákona o zaměstnanosti – zvýhodnění národnosti před kvalifikací

Schválená změna v zákoně o zaměstnanosti přináší zajímavé úpravy v podmínkách pro cizince hledající pracovní příležitosti v České republice. Poskytuje nové možnosti přístupu na pracovní trh a umožňuje práci bez „pracovního povolení“ občanům států, jejichž seznam vláda stanoví nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální podpory a s přihlédnutím k situaci na trhu práce, říká Mirek Mejtský, specialista na globální pracovní migraci ze společnosti Petyovský & Partners.

Tato reakce vlády je odpovědí na debaty o urychlení příchodu vysoce kvalifikovaných cizinců, zaměřená bude pravděpodobně hlavně na „bezrizikové země“ zahrnuté v programu Digitální nomád (Austrálie, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Nový Zéland, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Spojené státy americké nebo Tchaj-wan).

I když pro firmy pracující se zahraničními talenty je novinka vítaným zpružněním, v oblasti IT z těchto zemí, které nová opatření zahrnují, přichází pouze menší část – nejvýše 10 % – celkové migrace.

V České republice převažují v oblasti IT odborníci z jiných zemí, jako jsou Rusko, Ukrajina nebo Indie, přestože migrace po vypuknutí války na Ukrajině směřuje k státům jako Turecko, Egypt a postsovětské země. Tato opatření by tak měla cílit spíše na nedostatečné profese než na určité národnosti a měla by být plánována systematicky s ohledem na pobytové povinnosti.

Vhodné by bylo pracovní trh zpružňovat na úrovni nedostatkových profesí namísto národností a příští změnu plánovat systémově, i s ohledem na pobytové povinnosti. Volný přístup na trh práce totiž neznamená, že zahraniční odborník může do Česka přicestovat a dál již nic neřešit – stále musí získat nějakou formu povolení k pobytu, což je právě ta největší překážka na cestě k dlouhodobému pobytu a práci v České republice.

Každé zjednodušení relokace vysoce kvalifikovaných odborníků je vítanou novinkou, bohužel se ale změny často dějí izolovaně a bez širší koncepce. Česká migrační politika potřebuje jednoznačně nastavit svou vizi, která jí chybí, a od ní odvinout komplexní systémové změny vedoucí k jejímu naplnění.