Česká republika se potýká s neaktuální státní energetickou koncepcí, která naposledy prošla aktualizací v roce 2015. V rozhovoru pro pořad Amper na platformě FocusOn zazněla ostrá kritika nefunkční legislativní kontinuity i varování před ztrátou konkurenceschopnosti českého průmyslu. Hosty byli Michal Hrubý, konzultant společnosti Cautor a člen dozorčí rady Operátora trhu s elektřinou, a Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Podle Michala Hrubého je hlavním problémem koncepce její zastaralost. „Máme ji deset let neopravenou a velmi obtížně se dá použít jako aktivní nástroj pro plánování,“ uvedl.
Změny na evropské úrovni, zejména energetické balíčky a průběžné novely legislativy, způsobují, že národní strategie ztrácí relevanci.
Martin Sedlák připomněl, že koncepce z roku 2015 nepočítá s novými trendy. „Současná energetika se dnes v Česku spíše řídí klimaticko-energetickým plánem, který vláda přijala na přelomu let 2022 a 2023 a který určuje trajektorii minimálně do roku 2030,“ zdůraznil.
Politická citlivost tématu podle něj brzdí přijetí aktualizace – ministerstvo Karla Havlíčka ji nepředložilo a ani současná vláda ji zatím neschválila.
Konkurenceschopnost průmyslu versus investice do bezemisních zdrojů
Diskuse se rychle stočila k průmyslové politice a investicím. Hrubý zdůraznil nutnost zajistit energii v bezpečné a přijatelné ceně pro domácí průmysl. „Pokud budeme mít navíc, můžeme prodávat, ale nejdřív musíme udržet konkurenceschopnost našeho průmyslu,“ řekl.
Sedlák varoval, že absence bezemisní energie už Česko připravila o významnou investici. „Microsoft nakonec postavil datové centrum ve Švédsku, protože tam získal přístup k většímu množství obnovitelné elektřiny. Česká republika tuto šanci promarnila,“ uvedl. Připomněl také, že jen v roce 2022 odteklo do Ruska 400 miliard korun za dovoz fosilních paliv.
Blackout a šlendrián v řízení sítí
Rozhovor se dotkl i nedávného rozsáhlého výpadku elektřiny. Sedlák zdůraznil nutnost vyčkat na oficiální technickou zprávu: „V energetice je lepší zůstat klidný, podívat se na data a teprve pak přijímat opatření,“ řekl.
Hrubý byl kritičtější. „Pravděpodobně šlo o souběh více faktorů, které neměly nastat. To, že systém nepočítá s mírou těchto rizik, ukazuje na špatně nastavené řízení. Určitě v tom hrál roli i šlendrián,“ konstatoval.
Podle obou expertů mohly situaci zmírnit dříve rozvíjené akumulační kapacity. Sedlák připomněl, že návrhy na podporu akumulace energie padly už v roce 2018, ale prosadily se až v roce 2023 prostřednictvím Lex OZE III. „Kdybychom začali rozvíjet baterie v roce 2020, mohly dnes pomáhat stabilitě sítě,“ dodal.
Legislativní smršť a chybějící kapacitní mechanismus
Moderátor připomněl, že poslední roky přinesly „legislativní smršť“ v energetice. Sedlák shrnul klíčové novinky:
- Lex OZE I: obnovitelné zdroje do 1 MW prohlášeny za veřejný zájem.
- Lex OZE III: komunitní energetika, akumulace, agregace a flexibilita.
- Lex plyn: rámec pro paroplynové elektrárny i možnost rychlejšího povolování větrných a solárních zdrojů nad 15 MW.
Hrubý ale upozornil, že český přístup zůstává reaktivní. „Naplánuje se odpojování, ale zjistí se, že nestíháme nic připojit. Výsledkem jsou skokové kroky a dohánění ztrát,“ uvedl.
Chybějící mechanismus kapacitních rezerv, který si v Bruselu vyjednalo Polsko a Německo, Česko podle něj zaspalo. Lex plyn to částečně supluje, ale až praxe ukáže, zda bude stačit.
Dotace: efektivita versus stabilita
Rozhovor zakončila debata o dotačních mechanismech. Hrubý podpořil princip soutěže: „Dotaci má dostat efektivnější projekt. Některé zdroje mají dramaticky vyšší požadavky za menší výstup než jiné, což ekonomice škodí,“ vysvětlil.
Sedlák naopak vyzdvihl stabilitu programů, zejména Nové zelené úsporám. „Je nastavena nejlépe za celou patnáctiletou historii. Důležité je, aby se neměnila podle volebního cyklu,“ řekl. U fotovoltaiky by podle něj měly přijít provozní podpory prostřednictvím aukcí, které jsou pro stát dlouhodobě výhodnější než jednorázové investiční dotace.
Celý rozhovor, který moderuje Jan Palaščák, si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak hosté hodnotí konkrétní scénáře státní energetické koncepce a proč chybí jasná priorita?
- Jak probíhalo vyšetřování nedávného výpadku elektřiny?
- Jaký vliv má délka povolovacích procesů (15 let v ČR vs. 2–3 roky v Německu) na investice do obnovitelných zdrojů?
- Jak funguje mechanismus „Lex plyn“ v praxi a co znamená přihláška prvního uhelného provozovatele?
- Jak se nastavují aukce pro bateriová úložiště a proč banky váhají financovat projekty s investiční podporou?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
