Pokud za útokem v Moskvě stojí skutečně ISIS-K (afghánská větev Islámského státu – Chorásán), měli bychom se připravit na další možné útoky – nejen v Rusku, ale v celé Evropě, píše server The Conservation.
Minulý týden došlo k brutálnímu útoku na lidi v koncertní hale u Moskvy, při němž zahynulo nejméně 139 lidí a skoro 200 bylo zraněno.
K útoku se přihlásil Islámský stát, nejprve prostřednictvím svého mediálního kanálu Amaq a poté přímo. Způsob provedení útoku rovněž odpovídá předchozím útokům této teroristické organizace. Všeobecně se uvádí, že byl dílem Islámského státu Chorásán (ISIS-K), pobočky založené v roce 2015 v Afghánistánu, informuje The Conservation.
Co je ISIS-K?
ISIS-K je odnoží Islámského státu, která se nejdůsledněji a nejenergičtěji pokouší o teroristické útoky po celé Evropě, včetně Ruska. V uplynulém roce naplánovala přibližně 21 útoků v devíti zemích, přičemž v předchozím roce jich bylo osm.
ISIS-K byla pod obrovským tlakem afghánských speciálních jednotek a amerických vojáků, než se Spojené státy v roce 2021 ze země plně stáhly. Přestože tento tlak pokračoval i za vlády Tálibánu, ISIS-K v posledních letech posílila a několik tisíc bojovníků nyní působí téměř ve všech 34 afghánských provinciích.
Putin byl předem varován Spojenými státy, informacím nevěřil
Pokud je ISIS-K skutečně zodpovědná za útok v Moskvě, měli bychom se připravit na další pokusy o útoky – nejen v Rusku, ale v celé Evropě.
Evropské úřady již několikrát zatkly operativce ISIS-K. Po letech varování, že Islámský stát obnovuje kapacity a odhodlání k obnovení mezinárodní teroristické kampaně, páteční útok ukazuje, že hrozba je bezprostřední a značná.
Začátkem tohoto měsíce si Spojené státy spolu s pěti dalšími zeměmi vyměnily zpravodajské informace, že ISIS-K plánuje útoky v Moskvě. Tato varování však byla ještě minulý týden prezidentem Vladimirem Putinem a Kremlem odmítnuta jako součást pokusu o diskreditaci Ruska.
Co udělá útok s Putinovou popularitou?
Útok přichází v nejhorší možnou chvíli pro ruského vůdce, v návaznosti na jeho úspěšnou „volební kampaň“, v níž si nárokoval mandát na dalších šest let u moci.
A možná právě proto přišel Putinův pětiminutový televizní projev, v němž vinu svaloval na Ukrajinu, tak pozdě.
Zatím nevíme, zda Kreml bude z útoku nadále obviňovat Ukrajinu nebo Západ, nebo zda se obrátí a uzná, že za něj nese odpovědnost Islámský stát. Ať tak či onak, je pravděpodobné, že odpoví vlnou násilí a zasáhne proti muslimským menšinám v ruském regionu severního Kavkazu i mimo něj.
Proč se Islámský stát zaměřil na Rusko? Kvůli okupaci Afghánistánu i podpoře Bašára Asada
Jak Islámský stát obecně, tak zejména ISIS-K již dlouho hlásají, že chtějí zaútočit na Rusko.
Odvolávají se na dřívější vojenskou okupaci Afghánistánu Ruskem v 80. letech 20. století a na dlouhou historii represí proti muslimským komunitám v Rusku, zejména na severním Kavkaze. Uvádějí také roli Ruska při poskytování záchranného lana brutálnímu režimu Bašára Asada v Sýrii.
Byly to však pravděpodobně také příležitost a personální obsazení, které vedly skupinu k tomu, aby si vybrala měkký cíl v Moskvě, stejně jako cokoli jiného.
Islámský stát provedl v Rusku v letech 2016–2019 několik útoků, zatímco v letech 2021–2023 bylo odhaleno několik dalších spiknutí.
Mnozí z bojovníků ISIS-K zatčených v posledních dvou letech po celé Evropě, včetně Ruska byli ruští státní příslušníci a lidé ze Střední Asie s vazbami na Rusko.
K poslednímu zatčení došlo tento měsíc, kdy ruské úřady prohlásily, že zabránily plánovanému útoku na synagogu v Moskvě.
A minulý měsíc byl v Polsku zatčen ruský státní příslušník obviněný z vazeb na Islámský stát, zatímco další byl zadržen při práci na stavbě jaderného zařízení v Turecku.
Co bude dál s Putinem a závažnější hrozbou terorismu?
Autoritářské režimy mají tendenci v případě napadení reagovat brutálními odvetnými opatřeními, která pravděpodobně povedou k cyklům násilí, a to s menší zdrženlivostí a odpovědností, než je tomu obvykle v případě protiteroristických operací v otevřených společnostech.
Páteční útok v Moskvě byl noční můrou, ale bohužel je pravděpodobné, že tato hrůza je jen začátkem.
Bez ohledu na to, jak se Putin a Kreml rozhodnou reagovat, útok připomíná, že hrozba terorismu, kterou představují skupiny jako Islámský stát a al-Káida, je nyní opět na vzestupu. Po pěti letech, kdy tyto skupiny působily převážně v západní Asii, na Blízkém východě a v Africe, představují nyní pro Západ obnovenou hrozbu.
Páteční útok je jasnou připomínkou, že bychom neměli odvracet zrak a nadále si mnout ruce nad jakýmikoliv pokusy o zlepšení situace v Afghánistánu. Neexistují snadná řešení, ale odvrácení se a nicnedělání situaci jen zhorší.
Autor: Jiří Böhm
