Mezi tři nejčastější onemocnění sítnice v Česku patří věkem podmíněná makulární degenerace, diabetická retinopatie a cévní onemocnění. „Biologická léčba je dnes zásadní možností, jak těmto pacientům pomoci zachovat centrální vidění a zlepšit kvalitu života,“ uvedla MUDr. Lucie Frantlová, vedoucí lékařka aplikačního a sítnicového centra z Očního centra Praha, v pořadu ScienceLab pro platformu FocusOn.
V sítnicové ambulanci se odborníci setkávají s různými diagnózami, které postihují sítnici oka. „Na prvním místě je jednoznačně tzv. VPMD, což je věkem podmíněná makulární degenerace. Jsou to starší pacienti. Na druhém místě by potom byla určitě diabetická retinopatie, což jsou diabetici jak prvního, tak druhého typu. Dále by to byly cévní onemocnění, jako žilní okluze – ucpání žíly na sítnici,“ vysvětluje MUDr. Frantlová.
Sítnicová onemocnění a rizikové faktory
Rozvoj problémů se sítnicí souvisí s celkovým zdravotním stavem člověka. „Je zásadní kompenzace celkového zdravotního stavu, ať už u cukrovky nebo u vysokého krevního tlaku nebo cholesterolu. Negativním faktorem je obezita, vysoký body mass index a kouření,“ popisuje lékařka.
Některé faktory však ovlivnit nelze. „U věkových degenerací je to věk, takže to těžko ovlivníme. Velkým faktorem je často rodinná zátěž, což je faktor, který také neovlivníme,“ dodává MUDr. Frantlová. Právě proto je důležitá prevence a pravidelné kontroly, které mohou včas odhalit počínající změny.
Příznaky, které by neměly uniknout pozornosti
Varovné signály se liší podle toho, která část sítnice je postižena. „Nejzávažnější problém nastává ve chvíli, kdy dojde k postižení makuly – centrální části sítnice. Pokud tam nastane patologie, pacient to velmi rychle vnímá, protože je to část zodpovědná za centrální vidění,“ vysvětluje MUDr. Frantlová.
Typickými příznaky jsou zhoršené rozpoznávání obličejů a problémy se čtením. „Pacienti přicházejí s tím, že jim uskakují písmenka, ujíždějí řádky, nevidí na blízko a deformují se jim rovné linie – například kachličky v koupelně nebo panty od dveří,“ popisuje lékařka.
U diabetické retinopatie je situace komplikovanější, protože změny začínají na okraji sítnice. „Pokud je patologie v periferii, tak pacient o tom nemusí vědět. To je typické u diabetiků, kde patologické změny začínají periferně a pacient, pokud nechodí na preventivní kontroly, tak o tom ani neví,“ varuje MUDr. Frantlová.
Moderní diagnostické metody odhalí problémy včas
Diagnostika sítnicových onemocnění zahrnuje několik kroků. Základem je vyšetření zrakové ostrosti a biomikroskopické vyšetření. „Vyšetření na štěrbinové lampě mi umožní podívat se speciální čočkou na sítnici. Ideálně když má pacient rozkapané oko, abych viděla i do periferie,“ vysvětluje MUDr. Frantlová.
Klíčovou metodou je optická koherenční tomografie (OCT). „Je to sken, který ukáže řez sítnicí a jednotlivé vrstvy. Tím dokážu vidět patologie, které bych při pohledu zepředu na mikroskopu ještě neviděla. Toto vyšetření je zásadní pro veškerou diagnostiku sítnicových, obzvlášť makulárních onemocnění,“ zdůrazňuje lékařka.
V posledních letech se rozšiřuje také OCT angiografie. „Dříve bylo zlatým standardem při zobrazení sítnicových cév tzv. fluorescenční angiografie, kdy pacientovi musela být podána nitrožilně kontrastní látka. OCT angiografie je neinvazivní metoda – pacient si jen sedne a za dvě minuty máme zobrazené cévní řečiště,“ vysvětluje výhody MUDr. Frantlová. Fluorescenční angiografie se však stále používá pro zobrazení periferních částí sítnice.
Jak probíhá biologická léčba
Pro léčbu makulárních onemocnění se využívá biologická léčba. „Jsou to tzv. anti-VEGF preparáty, které se podávají intravitrálně – do sklivcového prostoru oka,“ popisuje MUDr. Frantlová.
Aplikace injekcí do oka může znít děsivě, ale lékařka pacienty uklidňuje: „Probíhá to na operačním sále za přísných sterilních podmínek. Pacient je na sále jen pět minut, oko je předtím znecitlivěné kapkami. Pacient může cítit určitý tlak či diskomfort, ale není to bolestivé,“ ujišťuje.
Náročnost této léčby spočívá v její dlouhodobosti. „Pacient začíná se třemi injekcemi po měsíci. Poté následuje kontrola a rozhodnutí o dalším režimu. Postupně se snažíme interval prodlužovat – na dva měsíce, tři, šest týdnů – podle toho, jak nález reaguje,“ vysvětluje MUDr. Frantlová.
Pravidelné návštěvy mohou být pro některé pacienty obtížné. „Je to náročné, obzvlášť pro starší věkové kategorie. Špatně mobilní dojíždějí zdaleka, rodina je vozí. Člověk musí počítat s tím, že ta léčba vyžaduje čas a úsilí,“ dodává lékařka.
Prevence a pravidelné kontroly jako základ
Pro zachování dobrého zraku je klíčová prevence. „Chraňte oči slunečními brýlemi. Pokud víte, že máte v rodině výskyt věkem podmíněné degenerace, choďte pravidelně na oční vyšetření včetně OCT už od 40 let věku,“ doporučuje MUDr. Frantlová.
Frekvence kontrol by se měla s věkem zvyšovat. „Od pětačtyřicítky výš bych doporučila kontroly jednou za rok. Pokud tam není žádná rodinná zátěž nebo nález, co by se měl víc sledovat, tak klidně jednou za dva roky. Čím je člověk starší, tím více je ta roční prevence potřeba,“ zdůrazňuje lékařka.
U diabetiků je zásadní kompenzace základního onemocnění. „Spolupracujeme často s diabetologem nebo praktickým lékařem pacienta, protože to jde ruku v ruce s tím, jak má pacient kompenzovanou cukrovku,“ vysvětluje MUDr. Frantlová.
Budoucnost léčby očních onemocnění
Výzkum v oblasti oftalmologie přináší nové možnosti léčby. „Vyvíjí se nové léky biologické léčby. Dříve pacient chodil na injekce každý měsíc, nyní existuje látka, která umožňuje aplikaci jednou za pět měsíců,“ popisuje MUDr. Frantlová. Cílem je vyvinout preparáty, které udrží pacienta na co nejdelším intervalu mezi injekcemi, aby byla léčba komfortnější.
Slibně vypadá také využití umělé inteligence. „Spolupodílíme se na vývoji umělé inteligence, kterou využívají diabetologové. Když mají diabetika, vyfotí si jeho sítnici a umělá inteligence jim řekne, zda už je tam něco patologického a je potřeba pacienta poslat na oční vyšetření,“ uzavírá MUDr. Frantlová.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jak konkrétně probíhá aplikace očních injekcí krok za krokem a jaké jsou pocity pacientů během prvního zákroku?
- Jaké jsou nejnovější metody v léčbě diabetické retinopatie?
- Jak rychle se projevuje účinek biologické léčby u pacientů s vlhkou formou makulární degenerace?
- Jaké specifické doporučení dodržovat pro zpomalení progrese věkem podmíněné makulární degenerace?
- Jak může umělá inteligence v budoucnu změnit péči o pacienty se sítnicovými onemocněními?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
