Stereotypy objevující se třeba v seriálu Teorie velkého třesku posilují podle serveru The Conservation představu, že náboženství a věda k sobě nepatří. Sociologové však zjistili, že většina americké veřejnosti nevnímá náboženství a vědu jako konfliktní.
Většinou se předpokládá, že vědec není typem člověka, který by byl věřící. Vezměme si populární seriál Teorie velkého třesku, pojednávající o přátelích, kteří mají téměř všichni vysokoškolské vzdělání v oboru fyziky, biologie nebo neurovědy, píše server The Conservation.
Hlavní postava Sheldon – fyzik, který se k náboženství často staví odmítavě – je postaven do kontrastu se svou zbožnou křesťanskou matkou, která se o vědu nezajímá a nemá o ní ani ponětí.
A právě stereotypy zobrazené v masové kultuře zbytečně oddělují „pragmatickou“ vědu a „iracionální“ náboženství.
Věřící vědci čelí nepřátelství ze strany svých nevěřících kolegů
Pokud se zdá, že náboženství snižuje přijetí vědeckých myšlenek jednotlivci, obvykle to není kvůli samotným faktům. Námitky věřících jsou často spíše založeny na morálních důsledcích výzkumu nebo na vnímané roli vědců při tvorbě politiky.
Na druhou stranu se věřící lidé při práci ve vědě potýkají s problémy. Tyto výzvy mají jen málo společného s vnitřním bojem o stereotypní otázky, jako je kupříkladu původ lidského života. Místo toho věřící vědci častěji uvádějí, že se potýkají s nepřátelstvím ze strany svých kolegů a s profesní kulturou, která představuje výzvu pro jiné životní cíle, jako je například založení rodiny.
Alespoň to vyplývá z průzkumu Natalie Sauer mezi více než 1 300 americkými postgraduálními studenty biologie, chemie, fyziky, psychologie a sociologie. Svá zjištění publikovala v knize Věřící vědec: Zkušenosti s protináboženskými předsudky ve vědeckém vzdělávání.
Když je někdo vědec, automaticky se předpokládá, že je ateista
Podle průzkumu 22 % postgraduálních studentů vědy tvrdí, že věří v boha, a 20 % se označuje za „velmi“ nebo „středně“ věřící. Jde o podobné výsledky jako mezi vyučujícími přírodovědných oborů, ale o mnohem nižší čísla než u široké americké veřejnosti.
Podle průzkumů Pew Research Center přibližně polovina Američanů tvrdí, že věří v „Boha, jak je popsán v Bibli“, zatímco další třetina věří v nějakou vyšší moc. Gallupův institut zjistil, že tři ze čtyř Američanů tvrdí, že náboženství je v jejich životě velmi nebo docela důležité.
Relativně nenáboženské složení jejich vrstevníků a vyučujících může pro věřící absolventy představovat výzvu. Mnozí z nich doslova popisovali kulturu, která předpokládala, že všichni v laboratoři nebo ve třídě jsou ateisté, a dovolovala komentáře, které byly otevřeně nepřátelské vůči náboženství nebo věřícím lidem.
Podle průzkumu skutečně přibližně dvě třetiny studentů, kteří se označili za velmi nebo středně věřící, souhlasily s tvrzením, že „lidé v mém oboru mají negativní postoj k náboženství“. Přibližně 40 % těchto studentů také souhlasilo s tím, že před lidmi ve svém programu „skrývají nebo maskují“ své názory nebo identitu.
Autor: Jiří Böhm
