70 % českých farmářů bude příští roky ve ztrátě

Nedávno se rozhněvaní farmáři vydali demonstrovat do metropole. Požadovali od vlády splnění několika podmínek, ale marně. „Nechci říkat, že demonstrace naplno podporujeme, ale uvědomujeme si, že situace v zemědělství není ideální,“ říká Václav Štekr, výkonný ředitel Verdi fondu farem.

Byrokracie, dotace a Green Deal. To a mnoho dalšího jsou podle Štekra hlavní problémy českého zemědělství. „S formou protestů se úplně neztotožňujeme. Souhlasíme ale s tím, co proběhlo následovně, když protestoval Svaz českých zemědělců, jehož jsme členy. Naše farmy na to také doplácejí a rádi bychom vedli racionální debatu s vládou,“ říká Štekr.

Rodina farem se rozrůstá 

Nedávno fond dokončil třetí úspěšnou akvizici. „Koncem roku jsme koupili farmu Druhá Poběžovická, a.s. Nachází se na Domažlicku,“ prohlašuje Štekr. Druhá Poběžovická, která hospodaří na 370 hektarech, se tak připojila k Agrospolu Starý Pelhřimov a Agrowild Nová Ves, které společnost už vlastní.

Mnoho farmářů má podle Štekra tendenci odprodávat své podniky. „Starší zemědělci se radši farem zbaví. To vede k jejich sdružování do větších celků,“ říká Štekr s tím, že to se nelíbí EU. Evropská unie chce podporovat malé a střední zemědělce, jako je tomu v západním Německu nebo Švýcarsku. „U nás je struktura zemědělství trochu jiná,“ konstatuje Štekr.

Tržby roku 2022 byly nadprůměrné

Rok 2023 nebyl podle Štekrových slov pro zemědělce ideální. Zato ten předchozí dopadl podstatně lépe. „Bylo to bohužel způsobeno válkou na Ukrajině. Ceny komodit, hlavně pšenice, astronomicky vylítly. Na druhou stranu se negativně projevily náklady na vstupy, zejména kvůli ceně ropy a hnojiva, to bylo velmi drahé,“ říká.

„Momentálně je ideální rok pro investice do zemědělství,“ tvrdí Štekr. Ceny pšenice i řepky se odvíjejí částečně i od dovozu z Ukrajiny. „Regulace, které na Ukrajině mají, jsou jiné než tady. Hlavně to, čím mohou hnojit. I náklady na vypěstování tuny pšenice jsou úplně nesrovnatelné s tím, co musí čeští nebo evropští farmáři vynakládat. To se poté promítá do ceny komodit,“ obhajuje české ceny Štekr.

Slovensko je velký favorit, ceny jsou zde přívětivější 

Fond je registrovaný i na Slovensku. „Koukáme se na slovenský trh a tam je cena půdy prakticky třetinová oproti českému prostředí. Dotace tam mají extrémně špatnou konotaci. Je to kvůli skandálům s dotacemi i kvůli korupci,“ doplňuje Štekr.

„Na Slovensku nabíráme investory, máme tam aktivní přesah. Farmy u našich sousedů ještě nejsou tak skoupené. Vidíme tam velkou hodnotu, kde bychom mohli nakoupit farmy. V Česku je trh pořád trochu zamrzlý,“ vysvětluje Štekr.

Zemědělství je stále strategické odvětví

„Dotace jsou tu od začátku. Jejich smysl má být primárně v tom, motivovat zemědělce, aby dělali něco navíc,“ dodává Štekr. „My nerozlišujeme mezi velkým a malým farmářem, spíš mezi dobrým a špatným. To, že je někdo velký, neznamená, že se chová špatně, a to, že je někdo malý, neznamená, že to dělá lépe než ten velký,“ podotýká Štekr. 

Investoři jsou vzdělaní a mají k zemědělství vztah

Češi mají k zemědělství citový vztah už dlouhá staletí. „Málokdy se mi stane, že bych měl ve fondu investora, který by řekl, že vůbec nikdy neměl žádnou ornou půdu nebo farmu, nechoval slepice nebo krávy. Za poslední roky, kdy farmy vlastníme, jsme k nim citově přilnuli. Nedá se to dělat čistě podnikatelsky,“ vysvětluje Štekr s tím, že zemědělství má emocionální přesah.

Farmy nejsou raketová věda, podle Štekra jsou si často ale provozně podobné. Do chodu zakoupených farem fond moc nezasahuje. „Ve farmách necháváme staré zemědělce i s majiteli, pokud samozřejmě chtějí spolupracovat. Chceme pokračovat v tom, jak farma fungovala. Nasadíme jen nového ředitele a jednatele a snažíme se pouze poskytnou nový a svěží vítr,“ komentuje Štekr.

Vše je o kontaktech a vazbách

Jak se k farmě investoři dostávají? Vše je o lokálních kontaktech. „Jsou tu i zprostředkovatelé, kteří vám nějaký prodej dohodí. K takové farmě se ale nedostanete s nějakou rozumnou cenou. Prodávajícím mnohdy nejde pouze o peníze. Velmi chtějí vědět, co s tou farmou budete dělat. Prodávající jsou často z vesnic a zajímá je, komu ji předají. Také se ptají, odkud člověk je a také jaký má profil. Až poté se dívají na prodejní cenu,“ vysvětluje Štekr.

Jsou agrobaroni v nevýhodě? Podle Štekra chce mnoho lidí prodat svou farmu právě jemu, protože v jejich očích ví, co s ní dělat. Být agrobaronem tak není nevýhoda. „Je to i o emocionální vazbě prodávajícího,“ doplňuje svůj pohled Štekr.

Farma jim přirostla k srdci, i když nebyli zemědělci 

„Když jsme tehdy koupili farmu na západě Čech, která měla 2000 hekterů, tak to bylo čistě investičně z vlastních peněz. Chtěli jsme ji za krátkou dobu prodat, protože jsme se k nákupu dostali velmi výhodně, ale za těch pár let jsme k ní přilnuli. Byla to doba covidu-19 a nám přišlo, že zemědělství je – a bude – strategické odvětví. Držet farmu bylo investičně zajímavé pro nás i pro naše investory,“ líčí počáteční příběh Štekr. Následně se do portfolia přidaly další dvě farmy. Poté podle Štekra přišel nápad, že by se mohli zapojit i investoři. „Padla myšlenka, že by se to lidem mohlo líbit. Tehdy tu fondy farem ještě nebyly.“

Největší konkurencí jsou pro fond velicí hráči a agrobaroni. Mezi ně se fond ale řadit nechce. „My se chceme od agrobaronů odlišovat. Fond vystupuje jako akciovka. Akcionáři jsou drobní investoři, a to je i směr, kterým se chceme profilovat. Náš fond nejsme my jako Verdi, ale drobní investoři,“ vysvětluje Štekr.

Pro vstup do fondu je potřeba 1 milion korun, zhodnocení je 11,7 %

Typickým investorem je kvalifikovaný investor. Vstupní částka je od jednoho milionu korun, pokud subjekt splní zákonné podmínky, že jim rozumí a investice je pro něho přiměřená. Kdo je ale typický kvalifikovaný investor tohoto fondu? „Je to člověk, který už má nějaký majetek. Náš fond je chápaný jako alternativní investice. Za nás by měl investor vlastnit nějaký druh aktiva, které nekoreluje s kapitálovým trhem a s nějakým cyklem na kapitálovém trhu, což je i zemědělská půda a farmy obecně,“ doplňuje Štekr.

Jak je to se zhodnocením? Hospodářský rok má fond posunutý od 30. června do 30. června. Čisté zhodnocení pro klienty bylo v minulém roce 11,7 % na českou korunovou třídu. „Na druhý rok to vidíme okolo 12 % čistého výnosu pro klienty,“ představuje plány Štekr.

Co se bude dít příští rok?

Jak zvýšit růst celého fondu? „Myšlenka je taková, že se budou kupovat další farmy. Když je koupíte za rozumnou cenu a zoptimalizujete jejich chod, tak je dokážete zlepšit a dosáhnou tím výnosu pro klienty,“ říká Štekr. Podle něho jsou hlavní mantinely v tom, že fond chce farmy, které obhospodařují alespoň 1000 hektarů. Někdy je výjimkou 500 hektarů. Proč fond nechce menší farmy a stačila by společná technika? „Myšlenka, že by si farmy sdílely vybavení, nefunguje. Nepůjdeme do farmy, která je menší než 500 hektarů. Také nechceme přesah do potravinářství, na to se zatím necítíme ani nejsme připraveni. Je to ale vize do budoucna. Nutný je i balanc, aby farma dobře fungovala a zvládala udržitelnost. Brala ohledy také na výnos a návratnost,“ dodává na závěr Štekr.