Na krizi se nepřipravuje 73 procent domácností. Zásoby konzerv nestačí, varuje válečný reportér

Větší katastrofa v místě jejich bydliště nehrozí, myslí si 67 procent obyvatel Česka. Až 73 procent domácností se na krizovou situaci nepřipravuje. Těmito údaji otevírá moderátorka Andrea Michalcová pořad Rušičky na platformě FocusOn, jehož hostem byl válečný reportér Tomáš Forró. Vysvětluje, proč samotné zásoby konzerv nestačí a proč evakuace na tři dny může skončit tím, že se člověk už nikdy nevrátí.

Spotify

Působil v Iráku, Myanmaru, Kolumbii i Venezuele. Od roku 2016 pravidelně navštěvuje ukrajinskou frontu. Právě návraty do země proměněné ruskou invazí přivedly Forróa k otázce, co by se stalo, kdyby podobná krize zasáhla jeho vlastní domov. Začal se proto zabývat připraveností Slovenska. Dospěl přitom k nepříjemnému závěru: i když stát má krizové řízení a civilní ochranu, společnost na podobnou situaci nemusí být mentálně připravena. Bohužel nejde jen o slovenský problém.

Příručka co připomíná případy z Ukrajiny 

S odborníky z bezpečnostních složek a think tanků proto připravuje zhruba dvousetstránkovou příručku přežití a společenské odolnosti. Při sběru materiálu na Ukrajině začal vedle vojáků navštěvovat také městské úředníky odpovědné za ochranu obyvatelstva. ,,Bylo to velmi zajímavé, ale v určité chvíli jsem si uvědomil, že nemůžeme jednoduše přebírat to, co dělají na Ukrajině,“ říká.

,,Bohužel se tam v mnoha případech strašně improvizuje. Věci, které tam fungují, fungují i při šíleně nízkém rozpočtu a s velmi omezenými prostředky. A to není cesta, kterou chceme jít my,“ popisuje Forró. Zkušenosti z Ukrajiny proto ověřuje se slovenskými odborníky. ,,Kdybych to dělal v Česku, musel bych spolupracovat s českými, protože jsou tu specifika, která nás odlišují, ať už jde o systémy a jejich fungování, nebo prostředky, které máme k dispozici,“ vysvětluje. Kopii příručky lze podle něj získat na StartLabu.

Soused s generátorem může být důležitější než plná spíž

Ve frontové Kosťantynivce Forró pozoruje, jak lidé přežívají díky vzájemné pomoci. Jeden má generátor, druhý obstará benzin. Ostatní si díky tomu nabijí telefon nebo lampu. Další vlastní auto a s palivem od souseda může odvézt manželku k lékaři. Často nemají peníze ani sofistikované vybavení. Mají však jeden druhého a vědí, že jsou na sobě závislí.

,,Vzájemná závislost je v konečném důsledku mnohem důležitější než to, kolik máš doma konzerv,“ říká Forró. Domácí zásoby tím ale nezpochybňuje. Připravenost jednotlivce musí podle něj doplňovat spolupráce s okolím, do níž každý také něčím přispívá. Nestačí pouze očekávat pomoc od druhých. ,,Krize a individualismus nefungují,“ shrnuje jednu z nejsilnějších zkušeností z Ukrajiny.

Odejdete na tři dny. Vrátit se nemusíte nikdy

Stejně důležité jako vybavení je podle reportéra pochopit, do jaké situace se člověk může dostat. ,,Mnozí lidé si asi myslí, že evakuace je na tři dny. Může to ale být na tři měsíce a možná se už nikdy nevrátíte,“ upozorňuje. Představa přesunu do tělocvičny pět kilometrů od domova proto nestačí. Evakuace může znamenat ztrátu posledního kontaktu se stabilním zázemím. Teprve s tímto vědomím podle něj dává smysl přemýšlet, co si vzít s sebou.

Podobně rozebírá rozhodnutí utéct do zahraničí. Nikoho za něj nesoudí, upozorňuje však na to, co následuje po dosažení bezpečí. Většina lidí podle něj nemá dost prostředků, aby začala od nuly v jiné zemi. Překážkou může být jazyk a v cílové zemi mohou být další statisíce uprchlíků. 

Bez firem a připraveného státu zásoby nemusí stačit

Od 24. února 2022 Forró na Ukrajině sledoval, jak programátoři začínají vozit humanitární pomoc, lidé využívají firemní nákladní auta a vznikají aplikace pro uprchlíky. Firmy podle něj představují důležitou součást společenské odolnosti. Když komerční sektor nefunguje dobře, dopady zasahují mnohem širší okruh lidí. ,,Jdou dolů firmy, majitelé a zaměstnanci, ale spolu s nimi jde dolů i celá společnost,“ upozorňuje.

Michalcová v této souvislosti zve firmy k praktickému nácviku. ,,Děláme zážitkové simulace, kde si můžete vyzkoušet, jak by vypadala krize pro vaši firmu. Budeme se zaměřovat i na vaši individuální a psychologickou odolnost, tedy na to, co tu Tomáš popisoval,“ říká o platformě Připravme se.

I domácnosti mají své hranice

Vedle přípravy domácností a budování komunitní odolnosti Forró zdůrazňuje také tlak na politickou reprezentaci. ,,Pište svým politikům a říkejte jim, že chcete a potřebujete, aby jim záleželo na naší bezpečnosti,“ vyzývá. Samotné rozesílání návodů podle něj nestačí. ,,Jsem hluboce přesvědčený, že tím, že pošleš lidem nějaký leták, nic nezměníš,“ říká. Ve skandinávských zemích podle něj podobné materiály navazují na vzdělávání od dětství a připomínají lidem to, co už znají.

U rozsáhlé a dlouhotrvající krize navíc mohou narazit na své hranice i připravené domácnosti a sousedské komunity. ,,Pokud nepřinutíme stát, aby tato témata bral opravdu vážně, naše individuální a komunitní odolnost nemusí stačit,“ varuje Forró. Potřeba je podle něj stát, který bude připravený, dokáže využít své rezervy a prostředky a spolupracovat s obyvateli na společném přežití.

 Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak osm let války před plnohodnotnou invazí ovlivnilo reakci Ukrajinců?
2. Proč nelze ukrajinské postupy jednoduše převzít v Česku či na Slovensku?
3. Jak příručka pracuje s panikou a psychickou odolností?
4. Co by Forró sám dělal, kdyby konflikt zasáhl jeho domov?
5. Jak lze vznik příručky podpořit a co získají její podporovatelé?