Česko nebude mít vodíku nikdy dostatek, je proto potřeba podpořit dovoz

Foto zdroj: Focuson.cz
Ekologie 24. 03. 2022

Česko nebude mít vodíku nikdy dostatek, je proto potřeba podpořit dovoz

Palivo budoucnosti. Tak se momentálně přezdívá vodíku, na který vsadily už mnohé země. Kdy ho budeme v Česku běžně používat na denní bázi a jak k této otázce přistupuje náš stát? Na to odpovídal Vlastimil Pavlíček, ředitel rozvoje nových technologií společnosti Air Products.

Vsadí Česká republika na vodík? Pokud ano, kdy se tak podle vás stane?

Myslím si, že Česká republika už na vodík vsadila. Je samozřejmě trochu pozadu ve srovnání s okolními státy, ale pokud chce dosáhnout cílů daných Evropskou unií, to znamená být bezemisní do roku 2050, nic jiného jí ani nezbývá. 

Vnímáte vodík v kontextu s aktuální situací, která se dotýká dodávek plynu, jako strategickou surovinu budoucnosti?

Vodík už se stal strategickou surovinou budoucnosti. S vodíkem obchodujeme už léta a v minulosti jsme vodíkové molekuly kupovali jako odpad. V dnešní době však žádná firma molekuly jako odpad neprodává, protože si je vědoma jejich ceny. Každý chce dnes prodávat vodík, protože se o něm hodně mluví a píše.

Můžeme ho tedy brát jako alternativu fosilních paliv? Hrají v této otázce roli jeho limity?

Největším limitem je jeho cena a dostupnost na trhu. Ve srovnání s naftou, benzínem a investicí do technologií, ať už to jsou auta, autobusy, nebo nákladní automobily, vodík vychází podstatně dráž. Pokud celý tento proces nebude podporovat vláda, tak se byznys s vodíkem bude rozjíždět těžko.

Myslíte, že si stát uvědomuje perspektivu vodíku?

Já věřím, že ano. Myslím, že v tomto kalendářním roce bude vypsáno několik dotačních titulů, nebo alespoň jsem o tom slyšel. Proto věřím, že vláda proces podpoří.

Na trhu se vyrábí několik druhů vodíku – modrý, zelený a šedý. Mohl byste pro laiky vysvětlit, jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Jejich barev je podstatně více, než jste uvedl. Ale nazývat vodík barvami je možná lehce zavádějící. Já bych spíš pracoval s pojmem vodík z obnovitelných zdrojů a vodík, který není z obnovitelných zdrojů. A samozřejmě cílem je mít co nejvíce vodíku z obnovitelných zdrojů.

Máme pro naplnění tohoto cíle možnosti?

Možností máme spoustu. Ale bohužel Česká republika neleží v regionu, kde by hodně svítilo slunce a foukal vítr, takže z tohoto pohledu nejsme zemí zaslíbenou a možnosti na výrobu zeleného vodíku musíme hledat i někde jinde.

Na co se v rámci vodíkových technologií zaměřujete?

Soustředíme se na jejich rozvoj. K tomu samozřejmě potřebujeme zdroj vodíku a jeho infrastrukturu. To naštěstí máme, takže u nás vodík vyrábíme, skladujeme, dopravujeme a máme velké předpoklady se v tomto ohledu v budoucnosti dále rozvíjet.

Jak to ve vašem byznysu s vodíkem funguje?

V České republice vodík distribuujeme v plynné formě a stlačujeme ho na 200 barů. Jinde, v USA nebo v Evropě, vyrábíme kapalný vodík a distribuujeme ho v kapalné formě. Těch je ale celá řada, můžeme ho tak dodávat ve formě čpavku a metanolu, které jsou výhodnější pro přepravu na větší vzdálenosti. 

Kde všude můžeme nyní najít váš vodík?

Dnes máme spoustu zákazníků ve standardním průmyslu, ať už se jedná o sklářství, oblast elektroniky, nebo metalurgie. Samozřejmě se chceme posunout dále od automobilového průmyslu, ale na to je Česká republika ještě na začátku.

Jak jste na tom v současnosti s produkcí vodíku? Může být z tohoto pohledu Česko soběstačné?

V produkci ještě dnes máme volné kapacity, ale do budoucna nebudou stačit a Česká republika nebude soběstačná. I kdyby se celá posázela solárními panely a větrníky, nebude to stačit.

Takže jedinou možností je spolupráce se zahraničím. 

Ano. Import z regionů, kde jsou podmínky na výrobu obnovitelného vodíku, je klíčový. Německo a další státy na západ od nás podporují dovoz obnovitelných zdrojů, takže nyní je na české vládě, aby šla stejným směrem.

Jak je na tom s podporou vodíku Evropská unie?

Rozhodně jsou v rámci podpory o dost dále. Když se podíváte na mapu evropské vodíkové infrastruktury, je to téměř jedna tečka čerpacích stanic vedle druhé. Myslím si, že u nás neexistuje ještě ani jedna veřejná čerpací stanice. 

Je tu část veřejnosti, firem a automobilů, která stoprocentně sází na elektromobilitu, a potom je tu část, která sází na vodík. Jak vidíte využití vodíku ke komerční nebo osobní dopravě vy? 

Myslím si, že v osobní dopravě zvítězí baterky a v nákladní vodík. Ještě tedy záleží na vzdálenosti, která se musí překonat. Od vzdálenosti 600 kilometrů vidím vodík.

Máte představu, kdy by k tomu mohlo dojít?

Tak u nás všichni čekají na podporu státu, ale určité projekty už jsou připraveny. Jsme v jednání se spoustou firem, ať už to jsou autobusy, nákladní vozidla, nebo vlaky, takže čekáme jen na to, jak bude reagovat stát.

Autor: redakce

FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.

Další články