David Mencl: Od ledna 2022 se zpřísní požadavky energetických štítků budov. Změna se dotkne hlavně malých rodinných domů

Potřebujete-li získat stavební povolení, neobejdete se u toho bez energetického štítku domu. Od ledna příštího roku se ale požadavky na energetickou náročnost mění, a v podstatě všechny nové rodinné domy tak budou muset být klasifikovány minimálně do kategorie B, tedy jako velmi úsporné budovy. Malé domy přitom skončí v zásadní nevýhodě oproti těm velkým, říká David Mencl, ředitel Ekonomických staveb.

Účelem energetických štítků – respektive tím původním – je vypočítat a ohodnotit parametry domu tak, aby bylo možné jej zařadit na stupnici energetické náročnosti od naprosto neúsporných až po nízkoenergetické domy. Štítek měl zhodnotit takzvanou obálku domu, která zahrnuje například izolaci stěn, podlah, střechy i oken. Současní majitelé či noví zájemci o dům se díky tomuto systému mohli dozvědět, o jaký dům se z hlediska energetické náročnosti jedná a jaká je jeho celková tepelná ztráta.

První verze energetických štítků měla nést rychlou a relevantní informaci o tom, jaké náklady na topení bude můj dům mít. Lidé se díky tomu mohli vyvarovat koupě drahého domu se štítkem v kategorii F, tedy velmi nehospodárného stavení, které si následně na energiích vyžádá spoustu peněz navíc. Změny z poslední doby a zejména ty, které nás od ledna čekají, ale celý systém znehodnocují. Původní systém už se totiž změnil a v jeho druhé verzi se stal hlavním parametrem štítků podíl obnovitelných zdrojů energie, který nová verze dále zpřísňuje.

Od příštího roku jedině se štítkem B a výše

Třetí verze štítku začne platit od 1. 1. 2021 a povolí stavět jen rodinné domy klasifikované minimálně stupněm B. Je zřejmé, že ke splnění požadavků už dávno nestačí jen splnit předepsanou tloušťku tepelné izolace. Nový štítek se bude soustředit na tři základní parametry: architektonicko-stavební koncept budovy, účinné technologie a využití dostupných obnovitelných zdrojů. A pokud některá ze tří složek nebudou ve vzájemné rovnováze, zákonitě se musí posílit alespoň zbývající dvě.

Ke splnění požadavků vede řada cest a záleží na stavebníkovi, kterou se vydá. K úspornosti budovy totiž přispívá více faktorů, na které se lze při stavbě zaměřit. Jedná se například o jednoduchý tvar domu, správnou orientaci vůči světovým stranám vzhledem k efektivnímu využití slunce jakožto zdroje tepla, dobrou tepelnou izolaci, ale také účinné technologie a využití obnovitelných zdrojů.

V praxi s sebou ale nový systém nese řadu nesrovnalostí. Ke zpřísnění požadavků totiž dochází především v případě jednopodlažních a menších budov, tedy těch, které lidé staví nejčastěji.

Oblíbené malé domy budou v nevýhodě

Nová verze štítku s sebou nese jeden velký paradox. U velkých patrových domů totiž bude výpočet vycházet pořád velmi dobře. I kdyby velký dům nebyl příliš úsporný, snadno splní podmínky nového štítku, a nový systém tak na něj nemá žádný dopad. Zvolená metodika ale přestane fungovat, aplikujeme-li ji na menší domy. Ty i se špičkovým zateplením novým štítkem neprojdou. A aby ho dostaly, jejich stavitelé budou muset nesmyslně investovat statisíce do technologií, které malé, už tak hospodárné domy nepotřebují.

To tedy povede k závěru, že velký (i když z energetického hlediska průměrný) dům potřebný energetický štítek ve vyšší kategorii dostane, zatímco menší dům (i když s kvalitnějším zateplením) bude nucen k často nadbytečným nákladům na tepelná čerpadla, fotovoltaiku a rekuperaci, aby na stejný štítek dosáhl. Malý dům tak bude muset být v porovnání s tím velkým izolován mnohem více, i když zvyšovat jeho izolační schopnosti nad dnešní poměry většinou nebude mít žádnou návratnost.

Stavebníky čekají investice v řádu statisíců

To podle mého soudu ignoruje 80 % stavebníků, kteří střední či malé domy preferují. Například ti s menším bungalovem totiž dnes mívají měsíční spotřebu tepla okolo 450 korun. Aby ovšem splnili nové podmínky, budou muset investovat statisíce do úprav, které měsíční spotřebu sníží zhruba na 390 korun. Z hlediska návratnosti tak tato investice pro majitele domu nebude dávat smysl, pomůže ale České republice splnit závazky na vyšší podíl obnovitelné energie. 

Změny systému za posledních šest let navíc mohou způsobit velké nesrovnalosti na trhu s realitami. Může se totiž stát, že ten stejný dům, který měl před čtyřmi lety skvělé hodnocení v kategorii A, a jeho cena se tak zdála být trvale vysoká, bude mít od ledna příštího roku hodnocení D, což jeho cenu závratně sníží.