Masivní odchod žen z trhu práce můžeme brát jako příležitost

O ženách v práci a byznysu, hubu, který jim pomáhá v rozvoji, ale třeba i o udržitelných produktech si s námi povídala Nela Hanáková, zakladatelka Lady Leaders Hubu a autorka knihy Realita bez limitu.

Dle studie, publikované McKinsey Global Institutem, chce 25 % žen nadobro opustit trh práce. Pro Česko by to znamenalo tři čtvrtě milionu zaměstnankyň, které by firmám chyběly. Co za tím podle vás je?

Záleží na tom, z jakého úhlu se na to díváte. Můžete to brát jako hrozbu, anebo jako příležitost. Jde ale hlavně o to, aby se začala měnit struktura uvnitř firem, protože většinou takové rozhodnutí nepřichází ze dne na den, ale jsou to spíš měsíce nebo roky, kdy žena spěje k nějaké životní změně, protože už jí něco v té firmě nevyhovuje. A tady je potřeba, aby firma iniciovala rozhovor se zaměstnancem a začala se ho ptát, co potřebuje, kam směřuje, kde mu může pomoct. Protože schopný zaměstnanec si většinou stěžovat nebude, ale ve chvíli, kdy se mu něco nebude líbit, tak odejde a nedá ani firmě vědět, že zrovna tohle se mu nelíbí. A půjde spíš do risku vlastního podnikání, než že by zůstával na pozici, která nenaplňují nějaké jeho hodnoty. Mám spoustu klientů na HR pozicích, a tak vím, že firmy nejsou úplně ochotné otevírat pozice jako zkrácené úvazky, remote spolupráce nebo tandemové pozice. A myslím si, že firmy by se měly tady tomu novému segmentu otevřít a nabídnout kupříkladu ženám, které jsou na mateřské nebo se vrací po mateřské zpátky do práce, místo, kde se mohou seberealizovat, naplnit potenciál a hlavně skloubit jak rodinu, tak práci dohromady.

Tady můžeme zmínit i termín „vyhoření“, ke kterému samozřejmě dochází. Vy sama jste to zažila, a i tak jste se znova postavila na nohy. Co tomu předcházelo a proč k tomu došlo?

Pracovala jsem pro české startupy, dělala marketingové strategie a zvenku to vypadalo, že jsem naprosto spokojená. Měla jsem hezky placenou práci, mohla jsem si pracovat odkudkoliv a kdykoliv, takže takový ten dream job. Já sama jsem si myslela, že jsem šťastná. Ale tady to všechno – dobře placená práce, úspěch atd. – jsou nějaké iluze štěstí, když vy ale nenaplňujete to své, nechci říct, že úplně poslání, ale já třeba potřebuju nějaký přesah té práce, a když to nenaplňuju, tak je to všechno jenom nějaká iluze. Mně se nejdřív zhroutil osobní život a hned následoval ten pracovní, protože tam nebyly pevné základy, ale jen taková iluze toho hezkého. A proto mi trvalo asi osm měsíců, než jsem se z toho dostala. Začaly tam různé deprese a úzkosti, nedávala mi práce už smysl. A po osmi měsících jsem se po různých terapiích sama rozhodla, že teď potřebuju něco udělat pro sebe, že už nechci pracovat pro někoho jiného, ale chci se realizovat, chci jít do svých projektů a začít právě mít nějaký ten přesah, nějaký dopad. A začala jsem se zajímat o seberozvoj, o to, jak funguje naše mysl. Co můžeme všechno v realitě dělat. Šla jsem hodně do hloubky a začala jsem zkoušet různé směry, které na světě jsou, fakt všechno možné. A začalo mi to dávat smysl, začala jsem se posouvat, vystupovat z komfortní zóny, dělat víc akcí dopředu – a začalo to vykazovat výsledky.

Vy se snažíte ženy motivovat v rámci vašeho hubu, který jste založila. Můžete to nějak krátce představit, jak to v reálu funguje?

Leaders Hub spojuje ženy na různých úrovních podnikání hlavně v tom, že chtějí růst, jsou motivované a ví, že mají zodpovědnost za svůj život, chtějí realizovat své nápady a posouvat se dál. Na českém trhu jsem nenašla místo, které by spojovalo online networking, nějaký skupinový mentoring a zároveň zkušenosti každé té jedné ženy dohromady. A proto vznikl Lady Leaders Hub – živá komunita, kde je spousta obsahu, ženy se tam mohou vzdělávat a zároveň dostávají obrovskou podporu, ať už chtějí třeba růst v rámci zaměstnání, nebo s vlastní firmou, s vlastním podnikáním. Je tam místo pro všechny, kde se navzájem potkávají, jak zkušenosti, tak i generace. Protože určitě žena, které je 50, má daleko víc zkušeností než žena, které je, dejme tomu, 20. Ale znám i holky, kterým je 20 a mají vlastní firmy, jdou si za něčím a zase se na to podnikání dívají z úplně jiný strany, protože používají TikTok, používají technologie, nákupní chování mají úplně jiné. A myslím si, že je fajn brát tady tu generaci v potaz, protože v tu chvíli se můžou učit i ty ženy, kterým je 50, a zahrnovat to třeba i do svých marketingových strategií. 

A jak konkrétně tedy ten hub funguje? Jsou to nějaké přednášky, semináře, workshopy, online mítinky, jak byste to popsala?

Všechno je online. Máme vlastní platformu, můžete si to představit jako facebookové skupiny, kde žena má svoji primární skupinku 10 žen, se kterými je v bližším kontaktu. Tam může řešit i nějaké osobní věci, protože to členství je 6 měsíců – může ho samozřejmě prodlužovat – a za tu dobu se už může stát spousta věcí. Žena může mít úspěch, i nějaké ale třeba osobní trable atd. Tady ta primární skupina funguje jak pro byznys, tak i třeba pro nějakou osobní podporu. A zároveň tam běží ještě jedna linka právě workshopů, kde se ta žena potkává se všemi ostatními ženami z celého Lady Leaders Hubu. Máme tam témata od osobního brandu až po offline eventy v zahraničí a zahraniční networkingy atd. Zkrátka témata, která podporují byznys.

Dneska je různých mentorů a koučů opravdu hodně. Jste si jistá, že dokážete se svojí platformou zaujmout publikum nebo potenciální klientky či klienty, když je na trhu tak velký výběr? 

Vybírat z čeho je. Na druhou stranu, celkově cílím na seniornější ženy. Musí tam být ale hlavně motivace růstu. Můžou to být i ženy, které třeba jsou na začátku v podnikání, ale musí zkrátka chtít. Už i za sebou mají nějakou dráhu, třeba vedly nějakou organizaci, ale musí tam být ta touha, to je pro mě ten hlavní motor. Další věc je to, že jsem nechtěla platformu postavit na nějakém self study kurzu, na nějakých předtočených videích, protože většina mentorů takto funguje. Chtěla jsem, aby se ženy skutečně živě potkávaly, takže všechny workshopy, všechna setkání jsou živě online a nic se nenatáčí. Aby tam byla i nějaká důvěra mezi lidmi a aby se to nešířilo někde na internetu atd.

Vy se vedle toho prostřednictvím vašich dalších projektů zabýváte udržitelnými produkty. Jak vy definujete takový udržitelný produkt?

Obecná definice je, že je to produkt, který nezatěžuje životní prostředí, nebo málo zatěžuje. Protože pokud my už něco vyrobíme, tak to nikdy nemůže mít nulový dopad na životní prostředí. Potom tam samozřejmě nastává daleko více faktorů, které to ovlivňují. My v UDRUMI, to je naše udržitelné tržiště, hodnotíme hlavně materiál – z čeho je ten produkt vyrobený, odkud ten materiál pochází, jestli je odněkud dovážený, nebo jestli pochází z České republiky. Popřípadě jestli má certifikace, to je potřeba u látek, protože většina z nich se nevyrábí v Česku – a tam my chceme mít aspoň nějakou jistotu, že je tam dodržována etika práce atd.

Vy jste před pár měsíci vydala knihu Realita bez limitů. Dokážete jednoduše popsat, co je jejím obsahem? Jestli je to nějaký návod pro lepší život, ať už pracovní, nebo jakýkoliv? Nebo je to váš životní příběh? Jak byste to jednoduše zhodnotila?

Já říkám, že to je encyklopedie naší reality. Původní plán byl udělat to jako Stopařova průvodce po Galaxii. Je to hodně designová kniha, každá kapitola je jiná, mám tam 77 témat, která popisují, co všechno ovlivňuje naši realitu, jak my můžeme zacházet se svojí hlavou, se svýma emocemi atd. A je to proloženo cvičeními, kdy si můžete otestovat sami na sobě různé svoje limitace. Zároveň to ale podloženo mými zkušenostmi a tím, čím jsem si prošla a co mi fungovalo, co mi nefungovalo, aby lidé viděli, že některé věci se dají překonat, i když my si myslíme, že to tak není.