Roman Pilíšek: Milion domácností míří do chudoby. A Fialova vláda s nimi neumí mluvit

Téměř milion českých domácností žije pod hranicí chudoby, stále více lidí se dostává do dluhové pasti, každý měsíc vyhlásí osobní bankrot kolem 1300 lidí. Nejen to jsou důsledky nekončícího růstu cen a raketově rostoucí inflace. Vláda neumí své aktivity komunikovat a její kroky jsou pro veřejnost chaotické a nedůvěryhodné, říká ekonom, politolog a zakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek.

Podle většiny ekonomů jsou vládní opatření, která mají občanům pomoci vypořádat se s neustálým zdražováním, nedostatečná a chaotická. Řešení přitom existují. 

Ceny energií nejsou v kompetenci osob nebo firem, ale státu, předně vlády, která musí zajistit nákladově udržitelnou cenu, jež odpovídá maximálně průměrnému příjmu domácnosti či jednotlivce. Vláda by měla na čas snížit DPH a spotřební daň. To lidem krátkodobě uleví, a to nejen finančně. V co možná nejkratším období zajistit rozumné ceny energií pro občany i průmysl na základě uzavřených bilaterárních smluv, které jako jedni z mála v Evropě nemáme, může pomoci vyrábět a žít levněji a konkurenceschopněji. Už nyní můžeme sledovat uzavírání a přesouvání výrobních provozů do zahraničí. Vše samozřejmě za přítomnosti propouštění.

Občanům s vládou dochází trpělivost, chtějí vidět jasné kroky a návrhy řešení. Prozatím se jim ale dostává spíš nejasných opatření a špatně cílené finanční pomoci a pomalu jim dochází trpělivost. Češi jsou v evropském kontextu jeden z nejflexibilnějších národů. Nikdy nikoho neovládali, naopak každý za posledních tisíc let chtěl vládnout ‚zemi středu‘. Jsou tedy zvyklí žít takzvaně nadoraz a pak jakoby mávnutím kouzelného proutku změnit svoje zvyky ze dne na den.

V tom je a vždy byla jejich největší síla. Jedeme naplno a ve správný čas se umíme semknout, popřípadě uskutečnit akce spojené s odmítnutím politiky vlády, která se snaží zavádět režim, jenž není v souladu se zájmy většiny občanů. Demonstrace, které jsme byli svědky 3. září, je v tomto ohledu zcela přirozenou reakcí obyvatelstva, které se snaží na neúnosnou cenu nejen energií upozornit.

Chyby dělá vláda i ve způsobu, jakým se svými občany komunikuje, změnit způsob komunikace by měli ale i občané. Vládě doporučuji začít vnímat svoji úlohu jako veřejnou službu, tak jak ji vnímali zakladatelé našeho státu. Jako službu obyčejným lidem, z jejichž výsledku práce a odvedených daní státní aparát funguje. Naopak občané by měli pokračovat v poskytování zpětné vazby směrem k vládě. Tedy kromě demonstrací také například obrácení se písemnou formou na poslance, který je součástí vládní koalice v daném volebním obvodu,.

Česká vláda jde svým občanům špatným příkladem. Sama je špatným hospodářem a po občanech žádá, aby se růstu cen přizpůsobili. Jak to mají udělat, už ale nechá na nich. 

Pokud naše vláda přistoupila na podporu válečného úsilí, měla také občanům říci, že válčení stojí ohromné finanční a hmotné zdroje. Jak může občan v tomto prostředí sestavit vyrovnaný rozpočet, zodpovědně platit své účty a bez výhrad se smířit s enormním zdražováním, když vláda má schodek 300 miliard korun v prostředí takřka 20procentní inflace? Výhledově negativní rating a snižující se devizové rezervy v ČNB?

Česká vláda v základních opatřeních mírně řečeno zaspala, inspirovat se může v okolních státech. Například Polsko už v lednu snížilo DPH u plynu ze 23 na 8 procent, Maďarsko má ceny elektřiny a zemního plynu pevně stanovené legislativou a právě elektřina v Maďarsku je jednou z nejlevnějších v celé EU, Německo chystá pro občany další balík inflačních úlev za 65 miliard eur.