Aktuálně nejčastěji skloňované jméno v českém fotbalu? Jsem si jist, že i přes šílené šlápnutí sparťana Kuchty na hlavu ležícího brankáře Liberce se jedná o jeho šéfa, trenéra Letenských Briana Priskeho. Dánský expert, který měl konečně restartovat Spartu, totiž zatím výsledkově tápe, když po ostudném vyřazení z Evropské konferenční ligy UEFA přišla domácí prohra s Libercem.
Na obranu dánského trenéra je nutno říct, že, pomineme-li Slováky, zahraniční trenéři to u nás neměli nikdy jednoduché. Československa liga se hraje od sezóny 1924/25, samostatná česká fotbalová liga byla založena v sezóně 1993. Za 97 let se v nejlepších českých klubech vystřídalo na trenérském postu celkem šest cizinců, pouze dva z nich ovšem vybojovali se svými kluby plnohodnotné tituly. Angličan Johny Dick vyhrál se Spartou československou ligu v sezóně 1931/32. Skotský trenér John William Madden strávil na lavičce Slavie neskutečných pětadvacet let, během kterých vybojovali sešívaní tři tituly (1924/25, 1928/29 a 1929/30). Dědek Madden je pohřben na Olšanských hřbitovech, jeho rakev byla vystavena na katafalku s čestnou stráží, kterou tvořili hráči Slavie v červenobílých dresech.
Předčasné konce
Prvním zahraničním trenérem samostatné české ligy se stal na podzim 1994 Jürgen Sundermann, bývalý německý reprezentant a bundesligový šampión ze sezóny 1977 se Stuttgartem tehdy převzal mistrovskou Spartu, s hráči jako Pavel Nedvěd nebo Jan Koller a v hodně rozklíženém stavu. Sezónu totiž zahájil jako trenér Karol Dobiáš, přestože vyhrál první dvě kola, dostal padáka. Jeho nástupce Vladimír Borovička dovedl tým k vítězství ve dvou ze sedmi kol, logicky skončil také. Jürgen Sundermann pak vzpomínal v rozhovoru pro Prager Zeitung na to, jak hráči museli každé pondělí dýchat do balónku. Tým ale stabilizoval, vytáhl z pátého místa na druhé, leč skončil předčasně v zimě, kdy mu majitel Petr Mach sdělil, že pokud nezíská na konci sezóny titul, nebudou finance na dodržení jeho tříleté smlouvy. Spartu převzal Jozef Jarabinský, který na jaře ztratil pouze dva body a na Letné se, také zásluhou Sundermanna, slavilo.
V březnu 2014 odvolala Slavia Praha trenéra Miroslava Koubka a na jeho post angažovala s cílem zachránit ligu Alexe Pastoora. Nizozemec měl za sebou dvě sezóny na lavičce prvoligového klubu Eredivisie NEC Nijmegen a jeho angažmá se hodnotí těžko. Sice Slavii na základě souběhu podivných, leč víceméně dopředu znalých výsledků posledního kola zachránil, dvě kola před koncem ovšem oznámil, že končí.
V létě 2017 angažoval majitel Sparty Daniel Křetínský italského trenéra Andreu Stramaccioniho. V historii klubu, která se začala psát v roce 1893, se jednalo o jedno z nejhorších rozhodnutí, které lze přirovnat snad jen k přejmenování na TJ Spartak Praha Sokolovo v roce 1953 či sestupu v sezóně 1974/75. Ital angažoval za stovky milionů korun patnáct víceméně průměrných a komplikovaných hráčů, dva z nich, Stanciu a Plavšič, nakonec přestoupili do Slavie. Výjimkou potvrzující pravidlo byl pouze brankář Dúbravka, který po půlroce přestoupil do Newcastlu a udržel se v Premier League. Stramaccioni byl vyhozen na jaře 2018, nechal doběhnout dvouletou smlouvu za tři miliony eur a zmizel v propadlišti fotbalových dějin.
Stejná, Křetínského řeka
Spartu poté trénovali Pavel Hapal, Zdeněk Ščasný, Michal Horňák, Václav Jílek, Václav Kotal a Pavel Vrba, letos v květnu se pak rozhodl Daniel Křetínský vstoupit do stejné zahraniční řeky v podobě Briana Priskeho.
Český miliardář a mimo jiné spolumajitel klubu Premier League West Ham United si Spartu pořídil spolu se společností J&T v roce 2004, německému podnikateli Axelu Dinkmannovi měl tehdy údajně zaplatit 900 milionů korun, 230 milionů ovšem mělo jít na úhradu dluhu sparťanského tréninkového centra na Strahově. Křetínský tehdy respektovanému fotbalovému novináři Pavlu Procházkovi vysvětlil, že každý rok chce hrát pravidelně Champions League a jen za účast v základní skupině inkasovat stovky milionů korun. Na první pohled v té době nikoli nereálný cíl se ovšem podařilo splnit pouze v sezóně 2005/2006. K tomu nutno přičíst čtyři tituly mistra v letech 2005, 2007, 2010 a 2014.
Drahá hračka
Deník N publikoval v lednu text, podle kterého nasypal Daniel Křetínský do Sparty dvě miliardy korun. Nejspíše se jedná o relevantní údaje, podle Lidovek vykázala Sparta v sezóně 2020/21 ztrátu 351 milionů korun, a to se ještě jednalo o vcelku příznivý výsledek, v předchozí sezóně se totiž jednalo o minus 471 milionů korun. Vůbec nejméně se z ekonomického hlediska dařilo v období 2017/18, ztráta tehdy činila 732 milionů korun. Za sedmnáct let byla Sparta ve vlastnictví Daniela Křetínského pouze třikrát v plusu. Jednalo se o sezóny 2004/05 (32 milionů), 2016/17 (23 miliony), 2018/19 (312 milionů).
Zpět k trenérovi Priskemu, který má Spartu oživit. Po bývalém klubu Royal Antverpy požaduje odstupné a prémie v hodnotě 12,3 milionu korun. Oficiálně v Belgii skončil 23. května, poslední den měsíce lásky oznámil angažmá ve Spartě. Podle Sportu nabyl bývalý zaměstnavatel představy, že mu Sparta dluží přestupový poplatek. Priskeho plat nebyl zveřejněn, nicméně Ruik.cz před časem informoval o tom, že zatímco Jindřich Trpišovský inkasuje ve Slavii 1,3 milionu korun měsíčně, Pavel Vrba se musel ve Spartě spokojit s platem 700 000 korun. Jako reálný se jeví odhad, že na Trpišovského plat Priske nedosáhne, ve srovnání s Vrbou si ale polepší.
Na druhou stranu je Daniel Křetínský od roku 2017 dolarový miliardář, Forbes odhaduje majetek třetího nejbohatšího Čecha aktuálně na 78 miliard korun. Priskeho plat proto asi moc neřeší.
Nechme trenéra žít
Podle jednoho z nejtvořivějších českých fotbalistů posledního dvacetiletí Patrika Bergera, který hájil barvy jak Slavie, tak Sparty, je třeba dát trenérovi Priskemu čas, během kterého si postaví tým dle vlastních představ. „Na Andyho Möllera nebo Stevena Gerrarda, se kterými jsem hrál v Dortmundu a Liverpoolu, asi nedojde, ale na poměry regionu má Sparta dost peněz, aby tým kvalitně posílila,“ říká mimo jiné vítěz bundesligy, Poháru UEFA a finalista ME v Anglii. Možný problém zahraničních trenérů v Česku vidí v jazykové bariéře. „Je pravda, že Mourinho vítězil v Anglii, Španělsku a Itálii, ale ovládá jazyk všech zmiňovaných zemí. Guardiola vyhrál kromě rodné Barcelony ligu taky s Bayernem Mnichov a Manchesterem City Premier League, nicméně umí anglicky a před příchodem do Bayernu, se naučil německy. Zahraniční trenéři mají sice v Česku tlumočníky, ale bavit se napřímo je o něčem jiném,“ říká.
Žádnému trenérovi si Patrik netroufá ani zdaleka radit, v Dortmundu ho ovšem v mistrovské sezóně 1995/96 trénoval Ottmar Hitzfeld. Německý lodivod je vedle kvarteta trenérů Happel, Mourinho, Heynckes, Ancelotti jediným, kdo vyhrál Champions League se dvěma rozdílnými kluby, krátká vzpomínka proto může být ku prospěchu věci. „Nehodnotil bych ho, byť se jednalo o mimořádnou personu, jako fantastického trenéra. Měl ale neskutečný dar udělat lidi šťastnými. Velmi schopný psycholog, kterýkoli ze zkušených hráčů za ním mohl přijít, každého si poslechl. Nakonec si to udělal podle sebe, ale i velcí hráči měli dojem, že dosáhli svého.“
Autor: Petr Bošnakov
