;

2050: Vodík, nebo syntetický metan?

24. 02. 2021

2050: Vodík, nebo syntetický metan?

Náklady spojené s náhradou zemního plynu vodíkem by mohl ušetřit syntetický metan. Ten je svým složením prakticky totožný se zemním plynem a jeho využívání v rámci stávající infrastruktury by bylo podle odborníků, které oslovil Český plynárenský svaz (ČPS), možné bez jakékoli její úpravy.

Česká soustava plynovodů aktuálně umožňuje přepravovat vodík pouze ve směsi se zemním plynem, a to do výše maximálně dvou procent. Navýšení koncentrace je předmětem výzkumů. Podle dostupných studií ze zahraničí by však směs s obsahem vodíku v řádech desítek procent vyžadovala již výrazné investice do technologických úprav infrastruktury a výměnu plynových spotřebičů v domácnostech.

Syntetický
metan má, na rozdíl od vodíku, prakticky stejné složení jako
zemní plyn, který je z 96 % tvořen právě metanem. Platí, že
spotřebiče, které dnes fungují na zemní plyn, budou fungovat i
na syntetický metan bez nutnosti jakýchkoli technologických úprav,
a to včetně vozidel na stlačený zemní plyn,“
upozornil
Petr Štefl, ředitele technického odboru ČPS.

Zahraniční expertiza

Realitu
využití syntetického metanu v praxi již prokázaly první
zahraniční testy v Německu, ve Švýcarsku nebo v Itálii.
Aktuálně se jedná rovněž o spuštění pilotního projektu
přeměny elektrické energie na plyn v České republice.

Na výrobu zelených plynů se chtějí do budoucna zaměřit například v offshoreových parcích v Holandsku nebo ve větrných elektrárnách na Ukrajině. Hovoří se i o možnostech výstavby velkých solárních parků v Africe. Syntetický metan by k nám umožnil přepravu zelené energie i z takto vzdálených míst, která mají lepší předpoklady pro její výrobu s ohledem na klimatické podmínky,“ vysvětlil Michal Kocůrek, analytik z poradenské společnosti EGÚ Brno.

Alternativy

Kromě
vodíku a syntetického metanu se k zeleným plynům řadí také
biometan, vyráběný v bioplynových stanicích například
z organických odpadů. Ten je od roku 2019 již vtláčen do
české distribuční soustavy a do roku 2030 by měl pokrýt zhruba
6 % současné spotřeby zemního plynu.

Jak
evropské, tak české strategické dokumenty hovoří dnes o zemním
plnu jako o nezbytném zdroji pro zvládnutí přechodu energetiky od
uhlí i pro vyrovnávání výkyvů výroby z obnovitelných
zdrojů energie. Pro
dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 je však podle ČPS
nutné podpořit rozvoj a využívání směsi s vyšším
podílem dekarbonizovaných plynů.

Autor: Matouš Mareš

Další články