Zelený byznys bankám vydělává dvojnásobek toho co tradiční ropný průmysl

Zdroj: Pixabay
Byznys Ekologie 16. 10. 2021

Zelený byznys bankám vydělává dvojnásobek toho co tradiční ropný průmysl

Průmysl jako celek vydělává více peněz na upisování dluhopisů souvisejících s životním prostředím než z dluhu pro ropné společnosti.

Zatímco mnoho bank bylo popotahováno a odsouzeno za přispění ke klimatické krizi tím, že pomáhají producentům fosilních paliv získávat hotovost na dluhových trzích, bankovní sektor jako celek vydělává více peněz na upisování prodejů dluhopisů souvisejících s ESG (environmental, social and corporate governance, v českém překladu environmentální, sociální a korporátní správa a řízení).

Podle údajů shromážděných agenturou Bloomberg vydělaly banky na poplatcích v letošním roce zatím přibližně 3,6 miliardy dolarů (78,8 miliardy korun) za zprostředkování prodeje dluhopisů inzerovaných jako nástroje zeleného, ​​sociálního nebo udržitelného rozvoje pro společnosti, vlády a další organizace. To je více než dvojnásobek (1,6 miliardy dolarů, tj. 35 miliard korun), které dosud banky letos vydělaly z vydávání dluhů společnostem vyrábějícím fosilní paliva.

Tato čísla poskytují další důkazy o zdánlivě nekončícím přísunu peněz, které se vlévají do environmentálních, sociálních a vládních investic. Letos byly vydány dluhopisy související s ESG v celkové hodnotě 750 miliard dolarů (16,4 bilionu korun), ve srovnání se 468 miliardami dolarů (10,2 bilionu korun) v průběhu celého roku 2020. Zda tyto dluhopisy skutečně financují to, co tvrdí, že financují, je další otázka, vzhledem k rostoucímu fenoménu greenwashingu, kdy se průmyslová odvětví snaží uklidnit vlády a spotřebitele, kteří se stále více přizpůsobují důsledkům změny klimatu.

Zelené investice. Zdroj: Pixabay

Banky jen sledují peníze

Investiční banky jsou skoro téměř vždy poháněny tím, co zákazníci chtějí, a poptávka po dluhopisech šetrných k životnímu prostředí se v dohledné době neztratí,“ řekl Jeff Harte, analytik společnosti Piper Sandler Cos. Harte dále dodává, že rostou regulační a politické tlaky na finanční průmysl, aby udělal něco se zhoršujícím se stavem planety, což také poskytuje pobídku k účasti na ESG.

JPMorgan Chase & Co., přední světový upisovatel dluhu, je jedničkou v zajišťování prodeje dluhopisů pro průmysl fosilních paliv. Ale navzdory své roli v pomoci těmto společnostem, které jsou nejvíce zodpovědné za globální oteplování, se i JPMorgan stal více závislým na ESG. Podle údajů agentury Bloomberg nyní téměř 13 % z celkové činnosti upisování dluhopisů v newyorské bance pochází z vydávání dluhových nástrojů souvisejících s ESG. To je nárůst z 5 % v loňském roce a ze 2 % v roce 2018.

Letos společnost JPMorgan poprvé vydělává na celkových poplatcích z upisování dluhu ESG (223 milionů dolarů – 4,8 miliardy korun) více než na zajištění prodeje dluhopisů společnostem vyrábějícím fosilní paliva, což činí 94 milionů dolarů (2 miliardy korun). Pro srovnání, v roce 2016 věřitel vedený generálním ředitelem Jamie Dimonem vydělal 16 milionů dolarů (350 milionů korun) z prodeje ESG a 107 milionů dolarů (2,3 miliardy korun) z prodeje dluhu z fosilních paliv.

To, co se děje ve společnosti JPMorgan, se odráží ve většině odvětví. Vezměte si BNP Paribas SA – obří francouzská banka nyní generuje 21 % celkových poplatků za upisování dluhu od ESG, ve srovnání s 1 % ještě před pěti lety.

Mezi největšími světovými bankami se pařížská společnost Credit Agricole SA nejvíce zaměřuje na ESG, přičemž 31 % z upisování dluhu společnosti generovaného v letošním roce pochází z této části trhu. Ve společnosti Citigroup Inc. je to 11 %, což je významně více než v roce 2016, kdy se jednalo jen o 0,5 %.

Mike Mayo, analytik společnosti Wells Fargo Securities, řekl, že očekává, že čísla budou jen růst.

Přesto i kdyby celý tento dluh skutečně financoval solidní iniciativy ESG, svět by potřeboval pětkrát více peněz na řešení narušení klimatu. „Realita je dobrá pro životní prostředí a může být prospěšná i pro ziskovost bank,“ řekl Mike Mayo, „a koneckonců zde mluvíme o ziskových institucích.“

Autor: Miroslav Oupic

Další články