Firmy mohou tento krizový stav zvládat šest až osm týdnů. Poté už hrozí jejich krach, říká Petr Smutný, partner PwC Česká republika.
Mnoho firem dříve nebo později může současná situace fatálně postihnout. Jaké kroky pro udržení svého byznysu by měly udělat?
Základním pravidlem by teď mělo být řízení hotovosti – cashflow. Je potřeba udělat si výhled a nejlépe fakturu po faktuře rozmyslet, z čeho se co zaplatí, zda nenavýšit kontokorent nebo nezvolit nějaké podobné opatření. Je také důležité vést každý den záznamy o tom, co přesně nastalo a jakou škodu podnikatelé utrpěli.
Jak se k těmto problémům mnoha tuzemských podniků budou stavět pojišťovny?
Pojišťovny budou postupovat opatrně a vzhledem k rozsahu problému budou přísně posuzovat jednotlivé případy. Je potřeba se připravit i na to, že po krizi přijde množství sporů o náhradu škod či uplatňování různých smluvních sankcí. Dále je třeba seškrtat veškeré zbytné náklady. Důležitá je komunikace – jak s vlastními lidmi, tak i se zákazníky a obchodními partnery včetně bank. Klíčové je sestavit si krátkodobý výhled a zároveň pracovat s různými scénáři variant vývoje, průběžně je aktualizovat na základě nových opatření. Pro management teď rozhodně není čas na odpočinek, právě naopak: současné plánování bude pro blízkou budoucnost fatální.
Jaké jsou vaše prognózy ohledně vývoje českého hospodářství, respektive průmyslu?
Došlo k zastavení výroby klíčových továren s rozsáhlým dodavatelským řetězcem, což je horší situace, než jaká tady byla za krize na přelomu dekády. Firmy takový stav zvládnou šest až osm týdnů za využití vlastních rezerv a krizových opatření. Delší období nouzového stavu už by s sebou přineslo pravděpodobně krachy firem. Záležet bude potom hlavně na tom, jak se podaří oživit poptávku.
Která odvětví už teď bojují o přežití, která naopak mohou být v určitém klidu?
Dřív nebo později dopadne současný stav na všechny. Nejhůře postižení jsou ti, kteří nemůžou svou činnost vůbec vykonávat, ale zároveň jim dál běží náklady za pronájmy nebo lidi – restaurace, obchody a jiné služby. Situace už dopadla i na výrobní podniky. Může se zdát, že krátkodobě tolik nedopadá třeba na obchody, které zůstaly otevřené – i ty se ale mohou později potýkat s propadem poptávky.
Vláda každý den hovoří o podpoře českých firem. Které z vládních kroků jsou podle vás v pořádku, které naopak ne? A co byste navrhovali vy?
Petr Smutný
Zdroj: PwC
Některá regulatorní opatření – jako například doporučení nevyplácet dividendy – jsou nyní na místě. Určitě by prospělo, kdyby se stát nějakým způsobem – například kurzarbeitem – podílel na mzdových nákladech. Myslím si, že bude potřeba směrem k podnikům napumpovat přes sto miliard korun.
Jak současná koronovirová krize promění nejen český
průmysl?
Současná
situace ukazuje limity globální ekonomiky, kdy existuje velká propojenost a
současně i závislost jednotlivých zemí například na Číně. Domnívám se, že dojde
ke zvýšení soběstačnosti, k zavedení nových priorit, kdy cena nebude jediným
hlavním parametrem pro rozhodování. To platí nejen pro průmysl, ale i pro
zemědělství a potravinářský průmysl.
Určitě
dojde ke korekci mezd, navýšení nezaměstnanosti. Současně vzniknou nové
příležitosti, které nyní v praxi zažíváme: Proč nezavést dva dny v týdnu školy
z domova? Proč nezvýšit podíl práce z domova, proč nenalézt levnější řešení v
komunikaci? Proč méně necestovat a mít více času na sebe a děti?
Je řešením pro firmy do budoucna více promýšlet své
investice do moderních technologií? Více se zaměřit na automatizaci, robotiku,
digitalizaci?
Automatizace
určitě je cestou. Když se omezí provoz, tak stroj vypnu a nic mě to nestojí.
Pracovní sílu naproti tomu musí podniky platit. Musíme hledat obory s vyšší
přidanou hodnotou, inovace a podobně. Již nejsme ekonomikou levné pracovní síly
a je dobře, když si to uvědomíme teď, kdy ještě není pozdě.
Autor: Jiří Böhm
