Lukáš Kovanda: Přijmout euro je politická sebevražda

Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda, říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.

To zřejmě výrazně zamíchá kartami v politice. Pád životní úrovně si ale lidé uvědomí postupně, tedy postupný bude i vzestup jejich frustrace.

Letošní prudký pád reálných mezd, a tedy i životní úrovně, znamená, že Česko těžko přijme euro před rokem 2030. Za účelem přijetí eura, aby plnila podmínky, by totiž Fialova vláda musela o stovky miliard osekat dluh, resp. deficit, což by ještě více lidem přitížilo – je to politická sebevražda.

Česko podmínky pro přijetí eura – takzvaná maastrichtská kritéria – nesplňuje a po několik let jen tak splňovat nebude. Nejdříve zřejmě až v roce 2026, a to jen tehdy, pokud právě Fialova vláda do té doby dokáže ušetřit stovky miliard korun. 

To znamená, že bude muset přestat zvyšovat sociální dávky a bude muset přestat zavádět nové, včetně těch typu 5000 korun na dítě. Také bude muset zvýšit některé daně, třeba DPH u řady položek a také daň z příjmu fyzických osob. V neposlední řadě bude vláda muset poměrně rozsáhle propouštět ve státní sféře.

Přijmou to vše občané, jejichž životní úroveň jen letos klesne nejvíce v historii ČR a mezi nimiž ani v časech prosperity nebyla podpora eura nijak závratná? Pro jeho přijetí se dlouhodobě vyslovuje zhruba jen čtvrtina populace.