Roční plat profesora přes 4 miliony, školné milion. Prestižní americké univerzity lákají Čechy

AMERICKÝ SPECIÁL #15: Učí na jedné z nejprestižnějších univerzit na světě a zároveň stojí v čele vědeckého týmu, který zkoumá látky, jež by mohly znamenat průlom nejenom v léčbě závislostí. V USA založil také dvě farmaceutické firmy. Nejen o tom, jak se dostat na Ivy League, jsme se bavili s Daliborem Samešem, profesorem chemie na Kolumbijské univerzitě.

S Daliborem Samešem jsme se setkali přímo na Kolumbijské univerzitě, na které působí jako profesor chemie už 25 let. Univerzita v centru New Yorku patří mezi osm nejprestižnějších univerzit ve Spojených státech, které nesou označení Ivy League a ročně je na ně přijato jen několik procent uchazečů. 

O možnosti působit na zdejší akademické půdě mluví Sameš jako o „snu“, v průběhu let ale přemýšlel i nad nabídkami odejít jinam. „Za ty roky se naskytly určité možnosti vrátit se do Evropy, ale zůstal jsem a jsem spokojený,“ říká Sameš. 

V USA také založil dvě farmaceutické firmy. „Vidím, jak věci fungují v byznysové sféře, což je pro mě jako pro profesora velká výhoda. Můžu poznatky a nové věci přenášet do přednáškové místnosti,“ vyzdvihuje Sameš.

Sám říká, že mu pozice profesora na Kolumbijské univerzitě otevírá v tomto ohledu dveře. „Když člověk získává kontakty a investory, působení na Kolumbijské univerzitě určitě pomáhá. V samotném byznysu, pokud se k němu člověk dopracuje, už jde ale pouze o výsledky a to, jestli vydělá peníze. Tam prestiž odpadá a jde do tuhého,“ říká Sameš.

Školné je příšerné, jde ale získat stipendium

Dalibor Sameš se na Kolumbijskou univerzitu dostal cestou, kterou by doporučil i ostatním českým uchazečům. Vysokou školu vystudoval v Česku a do Ameriky si přijel až pro doktorát. „Šance dostat se na základní studium je velmi malá. Na Kolumbijskou univerzitu se hlásí studenti z celého světa a konkurence je obrovská,“ objasňuje Sameš, podle kterého je mnohem lepší strategií udělat si kvalitní školu v Česku nebo v Evropě a přihlásit se sem na postgraduální studium. 

„Navíc zde můžete získat stipendium a učit studenty, což je placené. Já si tak udělal doktorát bez nutnosti starat se o školné, které bylo placené tím, že jsem učil v laboratořích a byl jsem asistent,“ radí Sameš.

Ne každému se poštěstí vystudovat vysokou školu v Česku a k tomu jednu z nejprestižnějších univerzit v USA. Sameš tak může jako jeden z mála porovnat české a americké školství na základě vlastní zkušenosti. 

České univerzity podle jeho slov prošly za posledních pár dekád změnou a těm americkým se ve vědeckém systému přibližují. Dříve byl ten rozdíl mnohem větší. „Když se člověk v Americe stane odborným asistentem, což je začátečnická hladina nezávislé akademické tvorby, má ihned absolutní svobodu a volnost. Od univerzity dostane nějaký peněžní obnos na to, aby začal se svojí činností a založí například laboratoř nebo pracovní skupinu,“ vysvětluje Sameš a dodává: „V Evropě by byl pod docentem nebo profesorem a pracoval ve větší skupině.“ 

Velkým rozdílem je i školné, které je vysoké hlavně na soukromých univerzitách, jako je ta Kolumbijská. „Záleží na úrovni, na kterou se student hlásí. Za základní studium tady na Kolumbijské univerzitě se platí školné, které je prostě příšerné. Mluvíme o částce 60 000 dolarů (cca 1,3 milionu korun, pozn. red.) ročně, což je nepřípustné. Ale existují různá stipendia,“ říká Sameš.

Rozdíly mezi soukromými a státními univerzitami se projevují i na platech profesorů. Na Kolumbijské univerzitě na rozdíl od veřejných univerzit nejsou regulovány a mohou se velmi lišit. „Je to takový volný trh. Když je člověk úspěšný a je o něj zájem, může mít opravdu hezký plat. Když je naopak tišší a méně úspěšný, plat má mnohem menší,“ vysvětluje Sameš a dodává, že v průměru má profesor kolem 200 tisíc dolarů ročně (cca 4,3 milionu korun, pozn. red.).

Výzkum látky, která je nadějí nejen pro narkomany

Vedle výuky a přednášek se Sameš věnuje i výzkumu. Má vlastní vědecký tým, se kterým studuje psychoaktivní a psychedelické látky, které vykazují slibné terapeutické možnosti. „Jedna z těch látek, která je takovým centrem našeho výzkumu, je Ibogain – přírodní látka z africké rostliny, která má až zázračné účinky,“ říká.

V šedesátých letech v New Yorku náhodně jeden mladý student zjistil, že mu pomohla „rozpustit“ jeho závislost na heroinu. Ibogain ale nepředstavuje naději jen pro narkomany. „Dělají se studie na bývalých vojácích, kteří mají různá traumatická poranění mozku či PSTD (posttraumatická stresová porucha) a ukazuje se, že to má neuvěřitelné terapeutické účinky. Látka jim snižuje symptomy o 50 až 80 %. Bude také publikována nová studie, která ukazuje, že Ibogain zvyšuje densitu šedé hmoty v mozku,“ osvětluje účinky látky Sameš.

Vedle terapeutických má Ibogain také psychedelické účinky. „Je to taková technologie budoucnosti, která dokáže reprogramovat celý nervový systém, a to způsobem, který vůbec nemáme ponětí, jak funguje. Je to strašně složitý mechanismus, ale velmi zajímavý,“ uvádí Sameš.

Některé teoretické poznatky z výzkumu se rovnou publikují, některé poznatky nebo vyvinuté látky se před jejich zveřejněním nejprve patentují. „Patent vlastní univerzita, která má celé oddělení, jež vytváří spojení na investory, fondy a venture kapitál. Ten patent se pak licencuje,“ poskytuje Sameš vhled do celého procesu. 

Velké farmaceutické firmy podle Sameše ale o oblast drogové závislosti nejeví zájem, což vnímá jako velký problém. I proto se svým bývalým studentem založil firmu Gilgamesh Pharmaceuticals, která vyvíjí nová farmaka pro léčbu neuropsychiatrických onemocnění, jako jsou deprese, úzkosti nebo závislosti. Více o její činnosti se dozvíte v rozhovoru s Dino Dvořákem (níže), který v ní řídí datový výzkum.

Univerzity svým profesorům v zakládání společností nebrání, naopak do nich mnohdy vkládají počáteční kapitál. „Univerzita je spoluzakladatel a vlastní část akcií firmy,“ uvádí Sameš.

Miluju energii, kterou má New York

I když je jeho profesní dráha prakticky celá spjatá s Amerikou, na svou rodnou zemi nezapomněl. „Jsem členem české Rady pro výzkum, vývoj a inovace a samozřejmě najímám i české studenty. Snažím se tímto způsobem aspoň něco málo České republice vracet,“ říká Sameš.

Do Česka se pravidelně vrací, New York ale opustit nechce. „Člověk přemýšlí o různém transatlantickém bytí – být část času v Čechách u rodiny a pak zase v Americe. Jedna z těch bází je ale určitě New York, protože se mi tu moc líbí a miluju tu energii, kterou město má,“ uzavírá Sameš. 

Celý rozhovor ve videu a podcastu.

Americký speciál vznikl za podpory společnosti Progresus Invest Holding a byl natáčený od 7. do 21. června v New Yorku a Chicagu.