Na důchod se má spořit už od školy, Američané to vědí, říká bankéřka

AMERICKÝ SPECIÁL #16: V americkém bankovním prostředí pracuje už osm let a říká, že ženy v něm rozhodně nemají na růžích ustláno. Do New Yorku se však zamilovala. „To město se vám dostane pod kůži,“ uvádí Barbora Meunier, manažerka oblasti bankovních rizik v newyorské pobočce Société Générale. V Brooklynu, na terase obytného domu, kde žije, jsme si povídali o kulturních střetech na pracovišti, o skleněných stropech, na které ženy narážejí v bankovnictví a neúprosných zákonitostech života v New Yorku. 

Barbora Meunier žije v USA od roku 2016, pořád se ale považuje za Češku a stejně to podle ní mají i další krajané, se kterými se potkává. „Chodíme do české hospody, kdykoliv je akce v Českém domě, všichni se tam scházíme. To si myslím, že se nikdy nezmění,“ říká Meunier a dodává, že se člověk nemůže stát Američanem, ani kdyby žil v USA 30 let. 

Rozdíl je ale podle ní v tom být Američanem a být Newyorčanem. New York vnímá jako specifickou část Ameriky. „Je to takový stát ve státě, směsice kultur, která je fascinující a zároveň člověka pohltí. Člověk se zde musí naučit fungovat, najít si své místo. Mám plno kamarádů, i Američanů, kteří v New Yorku žijí strašně dlouho a stěžují si, že se tady nedá žít. A když se jich zeptám, proč se neodstěhují, říkají, že už by jinde žít nemohli. To město se vám tak nějak dostane pod kůži,“ popisuje Meunier.

Dřívější konec schůzky jako známka efektivity

USA není první cizí zemí, ve které Barbora Meunier delší dobu žila. Před příjezdem do Ameriky strávila 10 let v Paříži. „Rozdíly mezi Evropou a Amerikou jsou, co se týče pracovní oblasti, markantní. V Paříži je pro kariérní postup velmi důležité, v jaké části města bydlíte, z jaké jste rodiny a z jaké univerzity máte diplom. Pokud má člověk diplom z jedné ze tří nejprestižnějších škol, má kariéru víceméně nalinkovanou, i kdyby toho v té práci moc nedělal. Způsob práce je také více týmový oproti Americe a v psané komunikaci se zásadně nepoužívá zájmeno ‚já‘, pouze ‚my‘,“ vysvětluje Meunier. 

V Paříži byla jednání více diplomatická. „Člověk se musí naučit číst mezi řádky a zvyknout si na to, že to, co je důležité, zůstane většinou nevyřčené. Američané jsou v jednání přímí a jdou přímo k věci. Na schůzky chodí včas a když skončí dřív, považují to za známku efektivity. Ale zároveň je přístup k práci oproti Paříži hodně individualistický. Tady je důležité, abyste ukázal, co je vaší zásluhou, i když to někdy bývá na úkor efektivity či úspěchu projektu,“ přibližuje Meunier. „Když se tyhle dvě kultury střetnou ve francouzské bance v USA, občas dochází až ke groteskním situacím,“ dodává. 

Komunikace se zákazníky je v USA oproti Evropě více formální. Bavit se s americkými klienty o osobním životě, dětech a bydlení je nepřípustné. „V našich interních směrnicích máme dokonce zakázáno bavit se v práci o osobních názorech, politice atd. Veškerá komunikace s klienty je vázána hodně přísnými směrnicemi toho, co člověk může říct a co ne,“ poukazuje Meunier.

Skleněný strop pro ženy

Do nového zaměstnání v bance na Park Avenue nastoupila hned druhý den po příjezdu do USA. „Šla jsem tam s velkou obavou, jak to zvládnu. Velmi mě ale překvapilo vřelé přijetí kolegů. Na stole jsem měla bonboniéru s nápisem ‚Vítej v týmu Barboro‘,“ oceňuje Meunier. 

Bankovní svět je ale stále brán více jako mužská než ženská záležitost. „Je zde velká snaha o zvýšení procenta žen ve vedoucích funkcích. Bohužel může mít toto pozitivní protežování žen na vysoké pozice negativní dopad na samotné ženy – tzv. ‚bílí muži středního věku‘ jim to dávají ‚sežrat‘. Ženám se tak sice dá šance, aby se dostaly do vedoucí pozice, ale pak jsou na schůzce svědky agresivní komunikace a útoků ze strany mužů, aby se ukázalo, že na to nemají, že se nedokáží ovládat a reagují hystericky. Byla jsem svědkem, že si ty ženy řeknou, že jim to za to vlastně nestojí,“ poodkrývá Meunier odvrácenou stranu bankovního prostředí.

Těžké to mají ženy i v momentě, kdy se rozhodnou mít dítě. Mateřská dovolená je v Americe pouhých 12 týdnů – pokud si chce poté žena udržet práci, musí dát dítě do soukromých jeslí, které jsou velmi nákladné. „Ty jesle jsou tak drahé, že ženy jdou víceméně do práce proto, aby mohly zaplatit školku a nepřišly o místo,“ říká Meunier a dodává, že říkat si o nějaké úlevy moc nejde, aby neměli ostatní zaměstnanci pocit nespravedlnosti. 

„Ve třech letech mohou jít děti do státní školky, do té doby si to musíte nějak zařídit. Málokdy se stává, že by ženy byly doma. Většinou pracují oba rodiče, protože mít děti v New Yorku je hodně drahé, proto je také mají lidi pozdě. Pokud máte dvě nebo více dětí, je to známka toho, že si to můžete dovolit,“ dodává. 

Lidé si spoří na důchod už od školy

Život v New Yorku podle Barbory Meunier vystihuje rčení, podle kterého se v něm „dobře žije, pokud je člověk zdravý a bohatý“. „Všechno je tu nepoměrně dražší než v Evropě. Je těžké to porovnávat s Prahou, protože jsem do Paříže odešla v 25 letech, ale rozhodně si nemyslím, že by náklady na bydlení činily 60 % z čistého příjmu,“ říká. 

„Nic jako naše povinné sociální a zdravotní pojištění tu neexistuje a mladí lidé vědí, že si na důchod musí začít spořit už od školy, protože jinak to později nebudou zvládat,“ popisuje Meunier další rozdíl oproti Evropě. Pro mnoho lidí v důchodu je přesto život v New Yorku neúnosně drahý a jsou nuceni odstěhovat se jinam. „Moji kolegové už teď vědí, že si to nebudou moci dovolit,“ upozorňuje.

Problémy amerických bank

Americký bankovní systém podobně jako ten evropský čelí v současné době mnoha nejistotám, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině a vysokou inflací, na kterou centrální banky reagují zvyšováním úrokových sazeb. Hodně se také řešil úpadek několika tamních bank, který vyvolal obavy o stabilitu celého systému. „Spíš než ukazatel nějakého systémového rizika či systémového kolapsu to byl následek špatného řízení v jednotlivých bankách. Všichni nicméně byli překvapení, jak reagovaly trhy. Že i když padla relativně malá banka a všichni věděli, co se stalo a proč se to stalo, přesto došlo k panice. Má to vliv na velké banky a nedá se vyloučit, že může dojít k dominovému efektu a k dalším problémům,“ říká Meunier.

Velký dopad na banky bude podle ní mít také zpřísnění bankovního dohledu, které by mělo Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) pomoci stabilizovat situaci a předejít dalším problémům. „Ten tlak na banky je tady velmi silný. Je to velký rozdíl oproti tlaku Evropské centrální banky na banky v Evropě,“ uvádí Meunier. 

„Regulátor má v USA velký vliv na regulaci bankovního sektoru. Nedávný kolaps Silicon Valley Bank prokázal, že pokud dohled regulátora nějakým způsobem povolí – za Donalda Trumpa dohled nad malými a středními bankami povolil –, má to za následek pád bank. Federální banka uznala svoje pochybení a slíbila, že ten dohled zase zpřísní. My se teď na to snažíme připravit,“ uzavírá Meunier.

Celý rozhovor ve videu a podcastu.

Americký speciál vznikl za podpory společnosti Progresus Invest Holding a byl natáčený od 7. do 21. června v New Yorku a Chicagu.