O digitálním řemeslu, mindsetu českých vynálezců a důležitosti technického vzdělávání pohovořil Tomáš Mejzlík, manažer digitální dílny FabLab.
Přídavné jméno digitální je skoro synonymem pro technologický rozvoj posledního desetiletí. Digitální už je dnes absolutně všechno – budíky, váhy, fotoaparáty, hodinky, ale i knihovny či podniky. Existují i digitální dílny, v nich oproti jejich nedigitálnímu protějšku pozorujeme jeden zásadní rozdíl – místo kladiva a šroubováku použijete spíše 3D tiskárnu nebo laserovou řezačku. Pro koho je dílna určena a jak to funguje u nás?
„Je to pro ty, kteří nejsou manuálně zruční, ale i pro ty, kteří jsou šikovní a posunou se díky tomu o úroveň dál, kde pak třeba i vznikne zajímavý podnikatelský nápad. Předtím, než jsme otevřeli FabLab, jsem se byl podívat asi v deseti různých podobných dílnách ve světě a myslím si, že s tou šikovnosti jsme my Češi na tom dobře, jsme šikovní. Co se týče infrastruktury, jsme trochu pozadu,“ odpovídá Mejzlík.
Neradi se chlubíme a je to škoda
Jména českých vynálezců jako Jan Evangelista Purkyně, Prokop Diviš nebo Johann Gregor Mendel jsou známá po celém světě. Ať už jde o první hromosvod, či stavební kameny moderní genetiky – určitě jsme světu přinesli mnohé. Přesto se ale u nás o nich tolik nemluví a po vzorech se poohlížíme jinde.
„Češi se neradi chlubí, udělají něco zajímavého, dobrého, co je fakt super, ale buď si myslí, že to není dostatečně dobré, nebo se nechtějí s tím chlubit. Je to znát i na společnosti,“ dodává Mejzlík. A své myšlenky dále rozvádí: „Vynálezci nám nejsou dáváni za vzory a možná se pak lidé bojí nebo necítí potřebu o tom mluvit a být dalším vzorem.“
Univerzita digitálního řemesla aneb vzdělávání je důležité
Vzdělávání je nedílnou součástí našich životů. Kromě jeho formální stránky v podobě základních, středních a vysokých škol, trvající i 20 let, je ale v případě moderních technologií nutné se něco přiučit nad tento rámec. V České republice bohužel kultura speciálních seminářů pro konkrétní technologie není tak rozsáhlá – proto bude nutné lidi něco takového naučit, i s ohledem na další vývoj.
„Projekt FabLab univerzita navazuje na FabLab Experience, což je kamion s moderními výrobními technologiemi jezdící po základních a středních školách. Původně jsme mířili na žáky, ale díky tomu, že je vždy přivedli učitelé, tak přišla poptávka, že by ji kantoři chtěli využít ve výuce, ale neví, jak na to. Univerzitu jsme pak sestavili na základě této poptávky tak, aby učitelům vysvětlila, jak se dá ta daná technologie využít,“ zakončuje Tomáš Mejzlík.
Autor: Tomáš Vrána
