Více než 200 milionů kuřat, 3,8 milionu prasat, 900 tisíc krav, stovky milionů ryb – tolik je podle serveru Our World in Data usmrceno zvířat denně pro maso, které pak končí na našich talířích.
Rozsah spotřeby masa je obrovský. Podle statistik Organizace pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů (FAO) se ročně spotřebuje 360 milionů tun masa. Pokud se hmotnost spotřebovaného masa převede na skutečný počet zabitých zvířat, je výsledné číslo alarmující a hrozivé.
Podle serveru Our World in Data je každý den poraženo přibližně 900 000 krav. Kdyby každá kráva měřila 2 metry a všechny by šly těsně za sebou, táhla by se tato řada krav 1 800 kilometrů. U kuřat je denní počet extrémně velký – 202 milionů zvířat každý den. Pro pochopení rozsahu je lepší jej snížit na průměrnou minutu: každou minutu je poraženo 140 000 kuřat. Počet denně zabitých ryb je velmi nejistý. Přesto je jasné, že denně jsou usmrceny stovky milionů ryb.
Jenže nejde jen o to, kolik hospodářských zvířat je usmrceno, ale také o utrpení, které prožila. Většina hospodářských zvířat na světě je chována v neutěšených podmínkách. Prasata třeba žijí v chronickém nepohodlí a stresu.
Krávám jsou odebírána telata, aby produkovaly mléko pro lidskou spotřebu, což je praxe, při níž trpí matka i tele. Mnoho zvířat je kastrováno bez anestetik. Kuřata jsou často zbavována kůže, aby se z nepohodlí a bolesti nemohla prát s jinými kuřaty; mnohá se nemohou celý život otočit.
Proč musíme přemýšlet o snížení spotřeby masa?
Produkce masa má řadu velkých negativních dopadů na životní prostředí, volně žijící zvířata a naše zdraví. Co by se stalo, kdybychom naši spotřebu omezili?
Menší využití půdy pro zemědělství a větší biologická rozmanitost. Využívání půdy pro zemědělství je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti. V současné době je téměř polovina světové půdy bez ledu a pouští využívána pro zemědělství a většina této půdy slouží k chovu hospodářských zvířat. Celkové celosvětové využití půdy pro produkci masa a mléka dosahuje 37 milionů kilometrů čtverečních, což je plocha velká jako celá Amerika – od Aljašky na severu po Hornův mys na jihu.
Kdybychom nejedli maso, bylo by možné snížit rozlohu zemědělské půdy ze 4 na 1 miliardu hektarů. Změna směrem k menší spotřebě masa by měla velký přínos pro zvířata na celém světě, protože by se mohla obnovit divočina a poskytnout tak životní prostředí volně žijícím živočichům.
Přínosy pro světové klima. Snížení celosvětové spotřeby masa by rovněž pomohlo řešit změnu klimatu: snížily by se přímé emise z krkání krav a oxidu dusného z hnoje, ale také emise z odlesňování a změn ve využívání půdy.
Méně rezistence vůči antibiotikům. Snížení celosvětové spotřeby masa by snížilo používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat, což je praxe, která přispívá k nárůstu bakterií odolných vůči antibiotikům. Toto snížení by mohlo zachovat účinnost stávajících antibiotik a zdraví lidí na celém světě.
Snížení rizika pandemií. Mnoho infekčních onemocnění pochází od jiných zvířat. Podmínky vysoké hustoty v mnoha zařízeních na výrobu masa vytvářejí ideální prostředí pro mutaci a šíření patogenů. Zmenšení celosvětové spotřeby masa by snížilo riziko zoonotických onemocnění i vzniku další pandemie.
Méně utrpení pro zvířata. Vrátíme-li se k výchozímu bodu tohoto krátkého textu, menší spotřeba masa by znamenala méně utrpení pro zvířata.
Autor: Jiří Böhm
